CIBULOVINY NÁS POTĚŠÍ BRZY NA JAŘE

Už teď bychom měly myslet na jaro, které nás přivítá barevnými cibulovinami. Chceme-li se na jaře těšit z něžných šafránů, kosatců i kosatečků či narcisů – pak máme nejvyšší je vysadit. Oživit jimi můžeme nejen květinový záhon, ale i trávník či skalku. A hodně radosti nám udělají i v nádobách. A zahradnická centra právě nyní nabízejí velký výběr.

Výběr květináče

Nádobu vybíráme nejen podle vzhledu, ale také hlavně podle druhu cibulovin, které chceme vysazovat. Barevnost nádoby by neměla „konkurovat“ barvám květin, proto jsou vhodnější jednobarevné.
Velikost květináče, misky závisí na velikosti rostlin. Každý musí mít drenážní otvory, protože pokud by voda neodtékala, cibule by uhynuly.
Keramické nebo dřevěné nádoby vysychají rychleji než plastové, proto jsou vhodné pro cibuloviny, které potřebují propustný substrát. Jsou to například narcisy, tulipány, hyacinty, modřence či šafrány.
V plastových nádobách se zase naopak daří rostlinám, které mají rády vlhčí prostředí, jako třeba bledule, sněženky, ladoňky nebo zajímavý řebčík kostkovaný.

Postupné rozkvétání

Pořídíme-li si jen jednu větší nádobu a pokud do ní vysadíme více postupně rozkvétajících cibulovin, můžeme získat ozdobu na celé jaro. Fialkové šafrány a modré ladoňky elegantně vystřídají voňavé kosatečky s něžnými barevnými bramboříky a pak následují hyacinty, zvědavé narcisy a samozřejmě tulipány.

A jak na to?

Připravíme si všechny cibulky a prohlédneme je. Musí být pevné, čerstvé, bez skvrn a poškození a také bez viditelného narašení. Nesmí být napadeny škůdci ani plísněmi. Pokud si cibulky kupujeme, také je napřed zkontrolujeme.

Odtokový otvor na dně nádoby zakryjeme hliněným střepem, vrstvou kamínků, kartonu, novinového papíru nebo netkanou textilií – aby se zemina při zálivce nevyplavovala.
Do nádoby nasypeme minimálně 10 cm kvalitního substrátu. Připravíme si ho jednoduše sami: cibuloviny mají rády lehkou hlinitopísčitou půdu. Pokud je příliš těžká a hutná, vylehčíme ji pískem, šotolinou nebo listovkou.

A začneme vysazovat

Nejhlouběji dáváme největší cibule. (Jejich vrchol musí vždy směřovat nahoru – pokud si nejsme jisti, pak ji položíme na bok.) Zakryjeme je vrstvou zeminy (2 až 3 krát vyšší než výška cibule – při mělké výsadbě by rostliny nemusely vykvést).
Pak kolem umisťujeme středně velké cibule a také je zakryjeme dostatečně vysokou vrstvou substrátu a na něj pak umístíme cibulky nejmenší (bývají asi 2 cm v průměru a zasypeme je konečnou cca 6 cm vrstvou zeminy).

Velmi působivě vypadají také dekorativní květináčky, které jsme osázeli cibulkami jednoho druhu. Mohou to být jak sněženky, tak i modřence nebo hyacinty. A aby vypadaly co nejkrásněji, zasazujeme je do nádoby těsně vedle sebe.

Jak o ně máme pečovat?

Květinové misky s výsadbou cibulovin musíme zalévat pravidelně a s mírou. Nikdy bychom je neměli nechat vyschnout, ale nesmí být ani zamokřené, což by vedlo k hnilobě cibulek. Proto je vhodnější postavit nádoby do misky s oblázky nebo kamínky.
Cibule v nádobách bez problémů přezimují venku. V době, kdy se teplota dostala pod bod mrazu, vynecháme zálivku. Jsou-li silné mrazy, ochráníme je obalem z juty, kartonu či bublinkové folie. Pokud jsme vysazovali do menších květináčků, můžeme je naskládat do bedýnky, pak ji na ochranu vyplníme listím, slámou nebo novinovým papírem.

Jakmile začnou rostliny růst, potřebují hnojit a zalévat. Vyšším rostlinám připravíme oporu, aby se nezlomily.
Pravidelně také odstraňujeme odkvetlé květy.

Když všechny odkvetou, uložíme nádobu na klidné místo, kde necháme cibule zatáhnout. Když listy zežloutnou a uschnou, cibule vyjmeme, necháme osušit a skladujeme na tmavém chladném místě.