SVAŽITÝ TERÉN V ZAHRADĚ

Koupili jsme si zahradu se svažitým terénem a co teď? Hledáme v literatuře i na internetu, zkusíme oslovit zahradního architekta… Ve srovnání se zahradou na rovině je zahrada na svahu dynamičtější a zajímavější. I když je její úprava pracnější…

Hledáme možná řešení

Pozemek je krásný, i když leží ve svahu.
Předně potřebujeme vytvořit rovnou plochu, kde bychom postavili terasu, hřiště či jen klidné místo na posezení. Na svažité ploše si pomůžeme opěrnými zídkami.
Je-li svah zahrady jen mírný, hledáme zvlněné řešení s přirozeným vzhledem pomocí nenáročných přesunů půdy. V prudším terénu a v menší zahradě nemáme na vytvoření mírného svahu prostor, nezbývá tedy než řešení technickými prvky – tedy stavbou opěrných zídek svah zmírnit a v určitých místech i vyrovnat.

Opěrné zídky

Strmější výškové rozdíly se většinou řeší opěrnými zídkami. Nejčastěji volíme na její stavbu kámen nejlépe takový, která máme jako podezdívku na domě. Je-li kámen pravidelnější, skládáme je k sobě a jednotlivé vrstvy vzájemně vážeme. Je-li nepravidelný, pak stavíme tzv. kyklopské zdivo. (Kyklopské zdivo bylo typem kamenného zdiva používaného v mykénské architektuře. Velké vápencové balvany byly poskládané k sobě s minimálními mezerami. A na rozdíl od kvádrového zdiva nebyly spojovány maltou.) Použít můžeme i pevné dobře pálené cihly (zvonivky), protože obyčejné by se venku na zahrádce brzy rozpadly.

Zídka musí být směrem dolu širší, ve spodní vrstvě necháváme několik štěrbin pro stabilitu a odvodnění. Prostor za zídkou vyplníme propustným materiálem (třeba štěrkem) a teprve potom hlínou. Na opěrné zídky lze použít i dřevo, a abychom prodloužili jeho životnost, ošetříme ho impregnací. Zvolit lze také vegetační betonové tvárnice, které v moderních zahradách vypadají dobře (ovšem do venkovské zahrádky se příliš nehodí). Můžeme si vybrat různé tvary, velikosti i barvy a nechat je zarůst kobercovými či plazivými rostliny.

Suché zídky

Oblíbeným zahradním prvkem jsou také suché zídky, které se staví podobně jako opěrné, jen místo malty používáme jako spojovací materiál drobnou zahradní zeminu. Nestaví se svisle, ale mírně šikmo proti svahu a každou další vrstvu kamenů posouváme směrem do svahu (asi o 4 až 5 cm).

Na co ještě nezapomenout

Je-li výškový rozdíl na pozemku větší, měli bychom si uvědomit, že vysoké zídky nevypadají hezky. Aby byl výsledný efekt úplný, je vhodnější rozčlenit strmější terén na více stupňů.
Výška zídky by neměla přesahovat 70 až 80 cm. Zajímavější pohled je také na členěné zídky (rovné a dlouhé působí nudně). Zídku můžeme „lomit“, stavět do oblouku nebo rozčlenit schůdky. Zahradu na svahu lze také rozdělit na několik různých teras, které se budou lišit tvarem i velikostí a jež spojuje soustava schodů.
Pak ještě stačí rozhodnout se pro správnou výsadbu rostlin a v zahradě vzniknou zajímavá zákoutí.

Přirozená skalka

Vybudovat skalku – k tomu nás vlastně svažitý terén přímo vybízí. V tomto případě se vlastně jedná o jakousi stylizaci tradiční skalky. Budeme potřebovat velké kameny (velmi dobře vypadají i velké balvany), které lze doplnit i drobnějšími (ale stejného druhu). Vytvoříme z nich menší skupiny; mezi nimi pak vzniknou plochy vhodné k osázení rostlinkami.

Rostlinky do volných skalek

Velmi vhodné jsou plazivé plaménky (Phlox subulata), nebo třeba něžná mateřídouška (Thymus serpyllum) či nenáročná iberka (Iberis sempervirens). K oblíbeným patří i stálezelený hvozdík (Dianthus plumarius), aromatická léčivá mateřídouška (Thymus serpyllum), vytrvalé rozchodníky (Sedum), nizoučká tařička (Aubrieta)…
Neměl by tu chybět ani nějaký zakrslý jehličnan např. zakrslá borovice (Pinus mugo, Mughus), elegantní smrk ztepilý (Picea nidiformis) nebo elegantní půdopokryvná odrůda jalovce (Juniperus sabina, J. tamariscifolia). Vhodný je i oblíbený plazivý skalník (Cotoneaster praecox), ale také okrasné trávy jako oves (Avena sempervirens), vousatec (Pennisetum compressum)… A samozřejmě tu musí být zastoupeny i cibuloviny jako šafrány (Crocus), tulipány (Tulipa), narcisy (Narcissus)…