Devětsil lékařský (Petasites hybridus) – lidově koňské kopyto, lopuch, lopušice…latinský rodový název je odvozen od řeckého slova petasos, což znamená široký klobouk (lidé si totiž jeho velkými listy chránili hlavy před sluncem). Je to vytrvalá rostlina se silným oddenkem, její výška může dorůst víc než 1 metr a k životu se hlásí hned začátkem března. Tehdy z oddenků vyrůstají tlusté, červené, šupinaté lodyhy, které jsou zakončeny vonícími růžovými až červenými květy v hroznovitých úborech (samčí úbory jsou krátce stopkaté, zatímco ty samičí mají delší stonky). Srdčité listy devětsilu vyrůstají až po odkvětu – svým rozpětím (přes 50 cm) se řadí mezi největší z listů mezi rostlinami běžně u nás rostoucími.
A kde roste? Hlavně na vlhkých a silně podmáčených loukách, na březích potoků i řek.
Oddenek obsahuje silici, hořčiny, sliz, třísloviny, petasin, isopetasol, inulin, fenol, cholin, sloučeniny síry, kyselinu angelikovou a minerální soli… Sbírá se na jaře – před rozvitím květů.
Devětsil lékařský býval kdysi známou léčivkou – užíval se hlavně jako účinný lék proti moru nebo proti střevním parazitům – Matthioli připomíná použití prášku z oddenku devětsilu rozpuštěného v bílém vínu.
Droga působí protikřečově zejména při chrapotu či kašli, ale i při astmatu, uvolňuje křeče žaludku, žlučníku a močového ústrojí, reguluje i látkovou výměnu a působí protirevmaticky. Zevně můžeme použít čerstvé listy jako obklady na odřeniny, na výron kotníku apod.