JAK SE TULÍ TOULITKA

Přestože o tak na první pohled nevypadá, je oblíbená anturie – toulitka v podstatě nenáročná pokojová rostlina. Neotřelá, smyslná, nádherná – z kytice udělá opravdu luxusní klenot, hodí se pro slavnostní příležitosti a každý prostor zkrášlí. V květinářství se prodává jako milý květinový dárek celá rostlina anebo jen její krásný dokonalý květ. Ten podle květomluvy vyjadřuje: Jsi naprosto dokonalá.

Elegantní toulitka

Toulitka (Anthurium) je exotická kráska, která pochází z vlhkých tropických pralesů Střední a Jižní Ameriky, roste tam na zemi, v puklinách skal, jako liána anebo na stromech jako epifyt. (Epifyty jsou rostliny, které rostou na povrchu jiné rostliny, ale vyživují se naprosto samostatně, tzn. ani částečně na rostlině neparazitují.)
Přesto se dá tato  elegantní rostlina pěstovat i doma v běžném bytě.

Zelené řapíkaté listy vyrůstají z krátkého kmínku nebo přímo z kořenů. Čepele listů jsou vejčité či kopinaté, srdčité nebo okrouhlé a mají výraznou ozdobnou žilnatinu. Květ mívá barvu bílou, smetanovou, růžovou či lososovou, červenou i zelenou, tvoří ho nápadný vytrvalý eliptický toulec s přisedlou dlouhou palicí, na níž jsou rozprostřeny drobné kvítky. Rod Anthurium obsahuje více než 850 druhů.

Antúrie – světlo – zálivka

Toulitka je nejen elegantní, ale také nenáročná květina – pro její vzhled, trvanlivost i nenáročnost ji s oblibou pěstují téměř po celém světě. Je silná a odolná, dařit se jí bude i u nás doma. Aby se nám odměnila krásou, je třeba zajistit jí několik podmínek.

Toulitka potřebuje dostatek světla, vyhovuje jí polostín nebo místo s rozptýleným světlem. Přímé slunce by jí totiž spálilo listy.
Pro toulitku se (na rozdíl od většiny ostatních pokojových rostlin) hodí umístění na parapet východního nebo severního okna. Tam máme jistotu dostatečného jasu, a přitom na listech nevzniknou popáleniny, které by od přímých slunečních paprsků vznikaly. (Jestliže zjistíme, že se na květině začínají objevovat hnědé skvrny, přemístíme ji na stinné místo.) V létě bychom anturii měli dopřát dostatek stínu. V zimě se naopak doporučuje zajistit dodatečné osvětlení.

Protože k nám přišla z tropů, potrpí si na teplo a vzdušnou vlhkost. Má ráda stabilní celoroční teplotu – tak kolem 20 a 25 °C.  V zimě by neměla klesnout pod 16 °C.
Anturie nemá ráda suchý vzduch, naopak bude nám vděčna za vyšší vlhkost, kterou zajistíme pravidelným týdením rosením. I tady si však musíme dát pozor: voda by neměla přijít přímo na květy, protože by na nich mohly vzniknout nepěkné skvrny. Můžeme zkusit také postavit květináč na misku s navlhčenými kamínky, odkud se bude voda sama odpařovat.

Toulitce dopřejeme také přiměřenou zálivku – nejlépe by to mělo být vodou měkkou dešťovou případně odstátou vodou. Tvrdou vodu tyto ušlechtilé květiny totiž přímo nesnášejí. Substrát bychom měli udržovat mírně vlhký. Horní vrstva substrátu by však měla před novým zaléváním trochu vyschnout. Musíme dát pozor: přemokření rostlině škodí, určitě ji nesmíme nechat stát ve vodě. Zbývající tekutinu je třeba z misky vždy vylít. S příchodem zimy, kdy se vegetační procesy zpomalují, se anthurium zalévá mnohem méně.