HYMENOCALLIS – PŘEHLÍŽENÁ CIBULOVINA

Nádherná nápadná rostlina, která sice nemá český název, ale pokud si ji koupíme a začneme pěstovat doma nebo na zahrádce, docela určitě nám bude dělat radost po dlouhou dobu. Potěší nás svým neobvyklým vzhledem i příjemnou vůní. Hymenocallis patří do rodu Amaryllis.

Hymenocallis neboli Ismene

Rod Hymenocallis nebo také Ismene obsahuje kolem čtyřiceti druhů. Jejich domovinou je území od Mexika až po Argentinu. Pro běžné pěstování se nejvíce osvědčil druh Hymenocallis festalis, obzvlášť odrůda ‘Zwanenburg’ – ta patří ve světě k nejrozšířenějším.
Jedná se o nápadnou rostlinu, která přečkává období klidu v podobě cibule, jejíž velikost dosahuje průměru kolem 12 cm. Z ní vyrůstají přízemní řemenovité listy; a jakmile se objeví, můžeme se začít těšit na stvol zakončený okolíkem květenství.

Podle velikosti cibule se objevuje dva až osm bílých exoticky vyhlížejících květů, jejich krásu umocňuje úžasná vůně, podobná vůni narcisů a frézií. Tuto nádhernou cibulovinu s vonnými květy, je možné pěstovat venku na zahradě, anebo i doma v květináčích – stejně nebo alespoň podobně jako jejich blízké příbuzné: u nás známé, oblíbené a také často pěstované amaryllisy.
Hymenocallis kvete v létě, bývá vysoký kolem 50 až 60 cm. Jeho květenství se skládá ze dvou až pěti vonných květů, širokých až 20 cm. Většinou jsou v barvě bílé. Květy tvoří hluboká “trubka” a 6 uzoučkých zpětně ohnutých květních cípů.

Jak pěstovat tuto nádhernou cibulovinu

Připravíme si pro ně kvalitní písčitohlinitou půdu dobře zásobenou živinami, můžeme zakoupit vhodný zahradnický substrát.
Cibule vysazujeme v únoru do prostorného velkého květináče a doma necháme až do poloviny května. Ven je můžeme dát i s květináčem nebo vysadit přímo na záhon, když už nehrozí žádné nebezpečí mrazivých dnů.
Protože se jedná o rostlinu teplomilnou, měli bychom najít na zahrádce místo chráněné proti západním větrům, které by mohly květenství poškodit nebo i zlomit. Na slunném záhonku lépe narůstají, vytváří odnože a také více kvetou.

Cibule v květináči či na záhonu byl měla být v hloubce cca 8 cm. Po zasazení vydatně zalijeme, ale s další zálivkou čekáme a ž do objevení prvních listů. Nezaléváme však příliš, protože přebytek vody by rostlině ublížil více než nedostatek. Úplně postačí, když hymenocallis mulčujeme posečenou trávou.
Pak také začneme dodávat rostlině živiny – zvolíme vícesložkové hnojivo s mikroprvky.
Kvete v létě, většinou od června do července. Po odkvětu odstraníme všechny semeníky, aby se rostlina zbytečně nevysilovala.
V říjnu hned po prvních mrazících musíme cibule vyjmout ze země. Listy můžeme případně trošku zkrátit, necháme je dosušit v teplé místnosti, kde rostlina zatáhne. Na zimu ji očistíme od země a vrchních slupek a uložíme v místnosti s nižší pokojovou teplotou – asi okolo 15 až 17 °C (jinak by nám totiž krásné hymenocallisy příští rok nekvetly).