NEZAPOMÍNEJME NA PASTINÁK

Mnozí lidé si na první pohled ani nevšimnou rozdílu mezi pastinákem a petrželí. Obě kořenové zeleniny jsou si sice opravdu hodně podobné, ale odlišují se hlavně chutí. Pastinák je totiž sladší a spíše připomíná mrkev.

Pastinák pochází z Eurasie

Pastinák setý (Pastinaca sativa), lidově se mu říká krátce „pastiňák“ nebo také „pastyňák“, pochází z Eurasie, ale rozšířil se i do Ameriky či Austrálie. Ve Spojených státech je dokonce divoký pastinák považován za invazivní druh škodlivého plevelu. (Eurasie je označení pro souvislou pevninu zahrnující světadíly Evropu a Asii.)

Pastinák lidé znají již více než 3 000 let. Jeho hojné pěstování bylo rozšířeno všude v Evropě už od starověku. Než se k nám do Evropy dostaly brambory, jedl se místo nich právě pastinák. A dokud se neobjevila v 19. století červená řepa, sloužil povařený pastinák jako sladidlo – šťáva se nechala odpařit a zbylá hnědá hmota se používala jako med.

Využití pastináku

Odpradávna je kořen pastináku užíván k jídlu – má podobnou chuť i způsob přípravy jako naše stará známá petržel. Pastinák můžeme jíst syrový nebo vařený v polévkách i salátech (stejně jako ostatní kořenovou petržel). Také plody se používají do polévek či omáček jako kořenící přísada.

Pastinák obsahuje vitamíny B i C, ale také vitamín E a K. Dále ještě škroby, cukry, vlákninu a minerální látky (například draslík, mangan, hořčík či fosfor, zinek, železo atd.). Pastinák má mnoho zdraví prospěšných vlastností.
Díky svým obsahovým látkám má pastinák  prokázané léčivé účinky – a to jak jeho kořen, tak i plody. Většinou se podává jako nálev připravený ze 2 lžiček drogy a 250 ml vařící vody (pije se denně 2 až 3 šálky).

Podporuje zdraví srdce a cév – díky vysokému obsahu draslíku má pozitivní vliv na krevní tlak a také pomáhá regulovat úroveň cholesterolu v krvi, tak udržuje cévy zdravé a pružné. Protože obsahuje hodně vlákniny, usnadňuje tak peristaltiku (pohyb) střev, zabraňuje zácpě a chrání tělo před poruchami zažívání. Působí močopudně, pomáhá čistit močový měchýř od písku i močových kamenů, využívá se při onemocnění ledvin a zánětu prostaty. Má uklidňující účinek, ovlivňuje naši psychiku, dodává energii, posiluje nervový systém. Staří Římané užívali kořeny pastináku jako účinné afrodiziakum. Odborníci upozorňují, že u citlivých lidí může dojít k alergické reakci při podráždění kůže a styku se slunečním zářením (tzv. forodermatóza).

Nenáročná plodina

Pastinák je rostlina patřící do čeleni miříkovitých. Jedná se o vytrvalou bylinu, jež může dosáhnout výšky až 100 cm. Můžeme ji nalézt v teplejších oblastech. Lidé si jej často zaměňují za petržel, ale kořen pastináku má výraznější sladší chuť a svým tvarem připomíná spíše mrkev s bledší barvou.
Navíc pastinák roste dobře i ve vyšších polohách, a kromě toho dobře přezimuje na záhonu.
Pro růst pastináku je nejvhodnější stanoviště na slunci či v polostínu. Půda by měla být písčitá, vlhká a dobře hnojená. Výsev provádíme brzy na jaře (nejlépe v březnu, protože jeho semena poměrně dlouho klíčí). Kořeny se sklízejí na podzim (případně i na jaře, než se rostlina probere ze zimního spánku). Sklizeň je vhodná i v zimě, nejlépe po prvních mrazech.