ČERVENEC – DŘEVINA MĚSÍCE – LÍPA MALOLISTÁ

Červenec „voní“ všemi barvami, které zdobí zahrady, parky i louky, zrajícím obilím na polích a v sadech šťavnaté plody… Je to první prázdninový měsíc, čas odpočinku, koupání a letních nálad. Patří k nim i delší pobyt venku, zahradní párty, stanování, grilování a krásné přírodní kytice, které si vážeme z lučních nebo zahradních květin.

Léto, jak má být

Příroda nám představuje své bohatství: luční květy, zahradní květiny s planými lučními květy, zrající obilné klasy, drobné ovoce i voňavé bylinky. Červenec nese své jméno podle červených tónů v přírodě: červenají se květiny i plody, někdy i zahrádkář, který stále pracuje na plný úvazek. Zalévá i vysazuje, odpleveluje, přihnojuje, stříhá a sklízí, pracuje tam, kde je potřeba.

Dřevina měsíce – lipový měsíc

Dřevinou měsíce je nejen u nás (ale třeba i v sousedním Polsku) lípa. Do stejnojmenného rodu lípa patří asi 30 až 40 druhů opadavých dřevin, které rostou v mírném pásu severní polokoule. Nejdříve začíná rozkvétat velkolistá, pak teprve (zhruba po 14 dnech) ta naše národní: lípa srdčitá.

Lípa malolistá nebo také srdčitá (Tilia cordata) podle tvaru listů (cor = srdce) je statný opadavý strom s košatou klenutou korunou (může dosáhnout i 30 metrů). Srdčité listy mají na spodní straně typické rezavé chomáčky chlupů (podle nich ji dobře poznáme). Kvete od června do července zeleno žlutavě bílými květy a v této době omamně voní. Plodem je oříšek, který obsahuje zpravidla jediné semeno.

Lípa malolistá je dřevinou dlouhověkou – může se dožít až 700 let. Roste skoro po celé Evropě a přední Asie – na Krymu a Kavkaze tvoří dokonce rozsáhle lesy. U nás se vyskytuje po celé republice hlavně v listnatých a smíšených lesích. V minulosti ji vysazovali hlavně na návsích, u kostelů, křížků a kapliček, v parcích a v krásných „českých“ stromořadích.

Lípa jako léčivka

K léčebným účelům se z lípy malolisté (srdčité) používá květ. Ve starověku lidé sbírali i kůru (proti malomocenství), nebo listy (na puchýře v ústech či na svalové křeče a popáleniny), šťávu (proti vypadávání vlasů), nebo květ jako osvědčený prostředek na psotník. (Psotník je zastaralý název choroby, uváděný jako příčina úmrtí u malých dětí. Jednalo se pravděpodobně o tetanické křeče.)

Lípa rozpouští hleny, vyvolává pocení, utišuje křeče – využívá se při chorobách z nachlazení, usnadňuje odkašlávání. Ale také podporuje vylučování žluči a moči. Zlepšuje chuť k jídlu. Urychluje trávení. Je složkou čajů, které se používají při revmatismu. Jako sedativum se využívá při nespavosti a nervovém podráždění.