autor D. T. F. Endresen

DĚDEK ŘEPU ZASADIL

In Poradna, Zelenina by walsla

Červená řepa je nenáročná zelenina, která v posledních letech slaví návrat na zahrádky i do kuchyní. Přitom je to rostlina všeobecně známá – kdo by neznal právě pohádku o veliké řepě, kterou dědek zasadil a na podzim potřeboval pomoc celé rodiny, aby ji vytáhl ze záhonu.

Červená řepa a její bulvy

Řepa červená také ř. salátová (Beta vulgaris) je dvouletá rostlina patřící k zelenině kořenové – konzumuje se její podzemní část.
Pochází ze Středomoří a z pobřeží severní Afriky, oblíbená je však nejen v Evropě, ale také v asijských zemích a v Severní Americe. První záznamy o jejím pěstování jsou staré asi 3 tisíce let a pocházejí z Babylonie; řepu však znali i ve starém Řecku a Římě a hojně ji využívali jako pokrm vynikající chuti i jako rostlinu léčivou.

Jak ji pěstovat

Vyšlechtěna byla už celá řada odrůd, proto se dnes můžeme setkat s řepami různých tvarů, barev i chutí.
Beta vulgaris je na pěstování poměrně nenáročná, každý začátečník to na své zahrádce zvládne snadno a úspěšně.
S výsevem začneme někdy v druhé polovině jara (duben, květen). Semena dáváme do hloubky asi 3 až 4 cm a vzdálenost udržujeme kolem 10 cm.
Pěstovat ji můžeme prakticky všude, ideální je však mírně zásaditá půda s dostatkem živin a vláhy. Půda kyselá a štěrkovitá červené řepě nevyhovuje.
Řepa má ráda stanoviště v polostínu, slunečné místo jí však nevadí.
Zalévat bychom ji měli v případě potřeby (tedy v suchých letních dnech).
Hnojení – ideální je plné hnojivo NPK.
Péče během vegetace: záhony pravidelně kypříme a odplevelujeme.
Řepu můžeme sklízet už po 60 až 140 dnech (podle závislosti na zvoleném kultivaru) – sklizeň lze provádět i později, čas máme do doby, než začnou hrozit první mrazíky. Ovšem nejchutnější lahodné chuti jsou menší nepřerostlé bulvy, protože později mohou už začít dřevnatět (podobně jako kedlubny).

Sklizeň a skladování

Bulvy červené řepy vytáhneme z půdy (na rozdíl od dědečka z pohádky) poměrně snadno. Očistíme je od zeminy, ale listy neodřezáváme, jen je opatrně odkroutíme. Jejich střed, kterému se říká srdíčko, by měl zůstat zachovaný. Pak nám zůstane červená řepa svěží až do pozdního jara.
Pro skladování jsou vhodné různé nádoby naplněné pískem, které uložíme do tmavého chladného sklepa – důležité je, aby se bulvy nedotýkaly. Jako většině kořenové zelenině vyhovují červené řepě teploty mírně nad bodem mrazu (asi 0,5 °C) a vzdušná vlhkost kolem 80 až 85 procent.
Dobře uskladněná řepa vydrží v pohodě 3 až 4 měsíce.

Červená řepa nejen v kuchyni

Kdo si zamiluje červenou řepu, využívá nejrůznějších receptů na její zpracování. A jistě také víme, že tato červená královna podzimních záhonků obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek… (viz zítra).