Libeček lékařský (Levisticum officinale) – lidově lobeček, lubeček, opich, vlstek, velký apich, vopych je mohutná vytrvalá byliny. Z tlustého dužnatého oddenku vyrůstá až do 2 metrů rýhovaná lodyha. Libečkové listy jsou podobné celerovým, nenápadný bledě žlutý květ se objevuje v červenci až srpnu. Celá rostlina je silně aromatická a připomíná polévkové koření.
Libeček pochází z Přední Asie, kde roste planě na lukách. Bylo to oblíbené koření již ve starověku. V kuchyni nachází uplatnění aromatický libečkový list hlavně při vaření polévek (hrachových, zeleninových, bramborových), ale přidává se i k vařícím se bramborům, k hovězím vývarům, do karbanátků, nádivek, omáček… ale chuť i vůně je natolik intenzivní, že dáváme skutečně listů jen několik.
Typickou vůni způsobuje silice s terpinolem, dále libeček obsahuje například vitamíny, enzymy, pryskyřičné látky, organické kyseliny apod.
Jako léčivka se užívá především oddenek (sbírá se na podzim, ve 2 – 3 roce po výsadbě). Pomáhá nemocným ledvinám, je totiž bylinou močopudnou bylinou a navíc přímo působí na zlepšení činnosti srdečního svalu. Dále podporuje vykašlávání, užívá se při zahlenění, působí na pálení žáhy, při problémech s trávením či nadýmáním. Zevně pomůže hojit rány a plísně – přidáme jej tedy do koupele. Libeček je významnou složkou čajů proti ledvinovým a žlučníkovým kamenům. Osvědčuje se také jako domácí prostředek při otravách alkoholem a nikotinem.
Nálev: 1 lžička řezané kořenové drogy – spařit 2 šálky horké vody a pít přes den.