DŘÍN, DŘÍNKY A DŘÍNKOVICE

Nenáročný, opadavý ale poměrně rychle rostoucí okrasný keř či strom je přirozeně rozšířený po celé Evropě. Jeho neobvyklé zajímavé květy zdobí naši zahrádku na jaře, později upoutávají každého návštěvníka svou krásou jasně červené plody. Dřín je keř nejen okrasný, ale také užitkový,  jeho plody jsou velmi chutné.

Originální elegantní dřín

Dřín obecný (Cornus mas) je oblíbená listnatá dřevina, která se běžně vyskytuje v Evropě a je rozšířen až po Krym a Kavkaz, u nás v České republice především v teplejších oblastech. U nás se jí také říká dřín jarní. Ve svém přirozeném prostředí roste na stráních s ostatními křovinami, nebo ve světlých lesích.
Jedná se o rozkladitý nenáročný keř (či strom), patřící do čeledi dřínovité (Cornaceae), který může dosáhnout výšky až 7 metrů. Je proto vhodný do větších prostor.
Překvapuje nás svým elegantním habitem, bohatou násadou zajímavých květů a v neposlední řadě i podlouhlými červenými jedlými plody – dřínky.
Jeho dřevo je velmi vzácné, tvrdé a pevné (používalo se k výrobě luků). Borka je tmavě hnědá a odlupuje se v tenkých plochých šupinkách. Vejčité nebo kopinaté lesklé listy mají svěží zelenou barvu. Velké množství žlutých květů předvádí svou krásu ještě před olistěním (tedy již v březnu a dubnu, někdy i mnohem dřív). Plodem je červená lesklá peckovice, která uvnitř skrývá žlutohnědou podélně rýhovanou podlouhlou pecku. Plody dozrávají v září až říjnu.

Dřín a jeho uplatnění (nejen na zahradě)

Dřín patří mezi významné medonosné dřeviny, obzvlášť na jaře je jednou z prvních vítaných pastev pro včely.
Díky rozložitosti je vhodné pěstovat jej spíše v zadní části zahrady; na velké ploše udržovaného trávního se však stane nepřehlédnutelným solitérem. Můžeme ji využít i jako součást přirozeného živého plotu. Vynikne i u zahradního domku.
Uplatní se jak ve venkovských, tak i v přírodních či zámeckých zahradách, ale také v městských parcích. Zaujme v popředí vysokých okrasných dřevin. Pozornost upoutává jako nepravidelná výsadba podél cest, silnic a chodníků.

Pěstování – jak na to

Dřín potřebuje polohu s plným sluníčkem, ale dobře nám poroste i v polostínu. Má rád půdy kyselejší, mírně vlhké, ale dobře propustné a humózní. (Pozor – i když mu vyhovuje půda s mírnou vlhkostí, přemokřené půdy vyloženě nesnáší.) Dřevinu zavlažujeme pravidelně pouze první rok po výsadbě – nebo při dlouhodobém suchu. Řez ani přihnojování dřín nepotřebuje. Můžeme jej však podle potřeby na jaře prosvětlit či regulovat jeho velikost.
Přezimuje bez problémů, nepotřebuje zimní ochranu, protože dobře odolává mrazům až do – 28 °C.

Dřínky – plody dřínu obecného jsou jedlé, obsahují velké množství vitamínu C. Mají sladkokyselou chuť a mohou se konzumovat přímo nebo po kuchyňské úpravě – nejčastěji ve formě marmelády či sirupu, džemu, kompotu… a výborná je i skvělá a vzácná pálenka „dřínkovice“.