Lopuch větší (Arctium lappa) – lidově hořký lupen, hořký řapík, babí hněv, babí kořen, babky, čumbrk, chytavky, ježky, kloboučí, knoflíčí, knoflíky, lapáčky, lepáčky, lepík, lopucha, lopoun, lopoucha, lopůn, lopuň, makabule, nouze, řepík, široký lupen, vlci, žebrácké vši…je dvouletá byliny s vřetenovitými nebo kůlovými dužnatými kořeny. V prvním roce vytváří jen přízemní růžici velkých listů a v druhém roce vyrůstá až 2 m vysoká větvená lodyha. Plod je černá nažka s krátkým chmýrem.
Lopuch roste v Evropě, Asii, Africe i Americe většinou na rumištích, podél cest, kolem plotů. Jako léčivku jej používali už starověké civilizace.
Pro léčivé účely se na podzim sbírají kořeny z jednoletých rostlin (kořeny již dvouletých, které už kvetly, jsou zdřevnatělé, uvnitř duté, vyhnilé). Kořeny omyjeme, rozpůlíme a sušíme při teplotě do 40°C. Droga (a to nejen kořen, ale i listy, semena) obsahuje až 45% zásobního polysacharidu inulinu, dále glykosid arctiin, lappin, silice, hořčiny, sliz, třísloviny, olej, vitamín C…
Působí příznivě při zažívacích poruchách, jako močopudný prostředek, pro pocení, na posílení odolnosti organismu – výborná je při jarních únavách. Zevně můžeme drogu použít jako protizánětlivý prostředek, při hnisavých procesech, uhrovitosti a ekzémech. Využíván je i v kosmetice jako kloktadlo či ústní voda – a také například podporuje růst vlasů.
Je také součástí čajové směsi Diabetan – pomocný lék při cukrovce. Doma si jednoduše připravíme odvar, výluh či lopuchový olej. K léčivým účelům můžeme upotřebit i listy – čerstvé i sušené. Užívají se vnitřně i zevně.
Pražené lopuchové listy se dříve používaly jako přísada do kávy místo cikorky. Mladé lístky můžeme přidávat do polévek i salátů a ty jednoleté kořeny nahradí kořenovou zeleninu – můžeme je jíst čerstvé, vařené i pečené.
