Kde vzal pojmenování vlčí bob neboli lupina? (Dotaz nám poslal František B. z Lanškrouna)
Různé druhy vlčího bobu, kterých je na 300, užívali v antickém Řecku jako potraviny, léčivé i kouzelné rostliny. Poutníci, kteří šli k řece vzdechů Achá, museli snést velké množství semen vlčího bobu, aby mohli hovořit s dušemi mrtvých. Semena sladkých variet sloužila jako náhražka kávy.
Vlčí bob kvete v první polovině června, pokud odstraníme včas odkvetlá květenství, koncem léta rozkvetou ještě jednou. Rostlinu tvoří 70 až 90 centimetrů vysoké trsy s velkými hrozny jednobarevných nebo dvoubarevných květů různých odstínů – bílé, lososové, cihlově červené a fialové.
V mnoha jazycích je vlčí bob spojován s vlkem. Rodové jméno Lupinus je odvozeno od latinského lupus – vlk. Podle některých odborníků dostala rostlina tento název kvůli hořkosti semen, jiní tvrdí, že je to pro dravé pronikání kořenů do půdy, našli se však i tací, kteří tvrdí, semena vlčího bobu omezovala plodnost.