EXOTICKÁ MOCHYNĚ PERUÁNSKÁ

In Okrasná zahrada, Ovoce by walsla

Nebojme se exotiky – dnes o mochyni.

Plody mochyně peruánské jsou známé jako zajímavá ozdoba zákusků či dortů. Mají příjemně aromatickou navinulou chuť, jsou ideální do ovocných salátů. Lze je konzumovat syrové, ale dají se z nich připravit i kompoty, či džemy a chutné jsou i kvašené.

Plody obsahují polyfenoly a karotenoidy s protizánětlivými a antioxidačními účinky, a také například melatonin, který může pomoci léčit nemoci neurodegenerativních onemocnění. Byla nalezena i sloučenina s protirakovinnými účinky. V lidovém léčitelství se používá při léčbě rakoviny, leukémie, malárie, astmatu, hepatitidy, zánětu kůže a revmatismu, účinky ale nebyly dosud klinicky potvrzené.

Mochyně peruánská (Physalil peruviana) pochází z Jižní Ameriky, přesněji z Peru, Brazílie a Ekvádoru, kde roste ve vlhkých podhorských lesích a subtropických zahradách, může tvořit husté houští. Je to trvalka, která dorůstá do výšky 0,6 až 1 metr. Plod obklopuje kalich, který kolem něj vytváří “lampion”. Podobný lampionek, který má ale oranžovou barvu, má mochyně známá jako židovská třešeň – ta však není jedlá, pěstuje se jen jako okrasná rostlina.

Peruánskou mochyni lze pěstovat venku i ve skleníku, na pěstování venku nevyžaduje žádné specifické požadavky. Daří se jí v normální zahradní půdě bez toho, aby se musela přihnojovat, ale musí mít dostatek vláhy. Rostlinám stačí dodávat potřebné živiny prostřednictvím nastýlky z kvalitního kompostu, naopak není vhodná chlévská mrva.

Jednotlivé rostliny se vysazují v záhoně ve vzdálenosti 60 až 80 cm. Mochyni lze vysadit do květináče nebo jiné nádoby, musí být ale dostatečně veliká.
Přezimovat může ve skleníku nebo jiném bezmrazém prostředí, musí mít ale dostatek světla. Ve druhé polovině května ji potom můžeme zapustit i s nádobou na vnějším záhoně. V klimaticky méně příznivých oblastech je tento způsob pěstování jistější, protože při příchodu prvních podzimních mrazů se rostliny opět přenesou pod střechu, kde dokončují svůj vývoj.
Mochyně potřebují podobnou opěru jako rajčata – rostlinka se k ní přivazuje. Plody dozrávají na podzim. Když je sklidíme, uřízneme nadzemní části rostliny těsně nad povrchem a půdu nad kořeny přikryjeme mulčem.