Nedostatek vody i nesprávný způsob zalévání zeleniny může způsobit pěstiteli problémy. Pokud má rostlina vody málo, usychá, pokud jí má příliš, hnije.
Časté kolísání vlhkosti půdy nepůsobí příznivě na žádnou plodinu, ať už jsou to kedlubny, ředkvičky či papriky. V buňkách plodů vznikne kvůli nasycení tlak, který způsobuje jejich praskání. Rány jsou potom ideálním místem pro nemoci. U rajčat bychom neměli zapomínat na to, že pokud jsou bez vody déle než 6 týdnů, mohou se přestat tvořit květy, a tím i úroda.
Nepravidelné zavlažování má nepříznivý vliv i na růst okurek. Plody pak mohou být hořké. Při výkyvech v dodávkách vody hrozí pozdější dozrávání nebo zakrslé plody.
Nesmíme zapomínat ani na bylinky, které nepatří k nejžíznivějším. Pro ně doslova platí, že méně je někdy více. Příliš vody v jejich případě vede k silnému růstu na úkor obsahu aromatických látek. Ale i v tom případě platí, výjimka potvrzuje pravidlo, a tou jsou máta a bazalka. Velký pozor musíme dávat zvláště při zalévání v chladných dnech, abychom rostlinky nepřelili a ony nezačaly hnít, což platí hlavně u mladých rostlinek. Ty potřebují častější doplnění vláhy v menších dávkách, ideálně každé tři dny, až dokud nevyrostou.
Rostliny zbytečně „nerozmazlujte“ denním zaléváním, raději často, ale vydatněji. Rostliny si při tomto způsobu vybudují bohatý kořenový systém, který snáze překoná případné období sucha. Před dozráváním začneme dávky vody postupně snižovat a později prodloužíme i intervaly aplikace. Výjimkou jsou rané brambory, které při dozrávání dostatek vody potřebují.