Povíjnice batátová, batáty neboli sladké brambory (Ipomoea batatas) je druh tropické rostliny s jedlými kořenovými hlízami. Původně pocházejí z Ameriky stejně jako naše oblíbené brambory, s nimiž však vůbec nejsou botanicky příbuzné.
Existují dva druhy: červené s dužninou zabarvenou do oranžova a žluté batáty. Ve srovnání s klasickými bramborami jsou jejich hlízy mnohem větší a jsou navíc sladší (díky fruktóze, glukóze a sacharóze). Batáty se mohou péct, vařit, smažit i dusit, připravuje se z nich polévka nebo kaše, ale třeba i koláče.
Batáty patří k nejvýživnějším druhům zelenin. Obsahují velké množství betakarotenu – rostlinné barvivo působící proti vzniku některých druhů rakoviny. Krevní tlak a snižování rizika vzniku srdečních chorob či ledvinových kamenů zase příznivě ovlivňuje draslík. Svou zářivou oranžovou barvu mají batáty díky karotenoidovým barvivům, které nás mohou chránit před aterosklerózou, očními chorobami i některými druhy rakoviny. Pektin zase snižuje hladinu cholesterolu a důležitá je i nerozpustná vláknina působící proti obezitě, vzniku zácpy či hemeroidů. Z vitamínů můžeme jmenovat A, B, C, E…
Batáty lze poměrně snadno pěstovat, dovedou se totiž přizpůsobit různým zeměpisným šířkám. Vyžadují slunečnou polohu a hlinitopísčitou půdu. Sazenice předpěstujeme ze zakoupených hlíz s vegetačními očky – v květináčích a mladé rostliny se mohou stát zajímavou pokojovou rostlinou (potřebují však vyvázat k tyčce). Ven je můžeme vysazovat až po „ledových mužích“. Sázíme je poměrně hluboko vždy do dobře prohřáté půdy a „hrůbkujeme“ je jako brambory. Hlízy sklízíme opatrně, abychom je nepoškodili, až po zaschnutí lodyh (září a začátek října). Skladujeme je v dobře větraném suchém a chladném sklepě, kde hlízy vydrží asi tři týdny. Malé hlízky, které chceme použít k jarní výsadbě, uložíme do beden s pískem nebo s rašelinou.