Brambořík perský (Cyclamen persicum)
Šlechtěné odrůdy právě tohoto druhu jsou velice oblíbené pokojové kytky. Jsou o něco větší než původní druh a liší se nejen barvou květů, ale i kresbou na listech. Volně rostoucí cyklámen perský má na okraji zoubkovité listy, které mají výraznou kresbu s nádechem stříbrné barvy, květy jsou bílé až dorůžova. Kvete na jaře, zatímco jeho odrůdy se rychlí tak, aby nás potěšily už o Vánocích. Pro tento brambořík je typické i to, že na rozdíl od jiných druhů se poté, co odkvete, stonek se semeny neotočí k zemi.
Doma vydrží bramboříky jen několik týdnů, zatímco ty, které rostou v přírodě, vydrží podstatně déle. Důvodem je – u prvně jmenovaných – především nesprávná teplota a nevhodný způsob zavlažování. Květináč s touto kytkou umístíme na světlém vzdušném místě bez přímého slunce, s teplotou 8 až 12 stupňů Celsia. Právě teplota ve vytápěných bytech bývá problémem, aby brambořík vydržel co nejdéle, většinou ho nenecháváme v kuchyni, obývacím pokoji nebo na parapetu okna nad topením, lépe se mu bude naopak dařit v nevytápěné světlé chodbě, na schodišti nebo v prostorech mezi okny.
U bramboříku je nezbytné hlídat i zálivku – je důležité, aby se voda nedostala přímo pod hlízu, která snadno hnije. Kytku proto zaléváme jen u okraje květináče, ještě lepší je zalévání do podmisky. A samozřejmě z ní nezapomeneme přebytečnou vodu vylít. V době květu můžeme dodat tekuté hnojivo na kvetoucí rostliny (aplikujeme jednou až dvakrát do měsíce).
Pokud dodržíme všechny podmínky pro zdraví růst této oblíbené pokojovky, vydrží nám dlouho. Vyrostou jí nové lístky i květní stonky s poupaty, zároveň starší květy postupně přirozeně odkvetou. Je důležité je pak z rostliny odstranit – nikoli ovšem nůžkami. Když uschnou, opatrně je uštípneme rukou, stejně odstraňujeme i žluté listy.