V tomto zimním období zahradu samozřejmě nezanedbáváme. Půda koncem února většinou dozrává, zasít zeleninu už v tomto měsíci má několik výhod. Zimní vláha urychlí dozrávání a pomůže nám k brzké úrodě, vyhneme se tak riziku vysazování po dlouhých a studených březnových deštích, kdy je půda rozbahněná a do zahrady nelze třeba až dva týdny ani vkročit. Povrch půdy před výsevem pečlivě upravíme. Velké hroudy rozbijeme na menší kusy a zeminu urovnáme, vyznačíme si řádky a začneme sít nejdříve salát, špenát a ředkvičky, pokusíme se zasít i řeřichu, která dozrává nejdříve.
Pravidelně musíme kontrolovat uskladněnou zeleninu, ve dnech, kdy nemrzne, větráme sklady a sklepy a udržujeme teplotu mírně nad nulou (nejlépe 2 až 6 st. Celsia). Je třeba udržovat i přiměřenou vlhkost a kořenovou zeleninu, která je uložena v písku, opatrně polít. V případě příznivého počasí také přehazujeme kompost. Zakládáme poloteplé pařeniště.
Zeleninu, která zůstala na záhonu – tedy nejčastěji pórek či růžičková kapusta – chráníme před holomrazy chvojím nebo netkanou textilií.
Ve vyhřívaných sklenících a v teplém pařeništi pokračujeme ve výsevu salátu, ředkviček, celeru, rajčat.
Ve fázi 3 až 4 lístků mladé rostlinky z předchozích výsevů opatrně rozsadíme do bedýnek, které máme speciálně připravené k zakořenění, nebo do květináčů. Do bedýnek dáme naklíčit brambory, použít můžeme rašelinu, nebo i mikrotenový sáček se substrátem, například k přesazení pokojových rostlin. Umístíme je na světlé a teplé místo s teplotou kolem 10 až 15 st. Celsia. První brambory můžeme sbírat klidně o tři týdny dříve, než je obvyklé.
V případě příznivého počasí připravujeme vnější záhony k výsevu a výsadbě rané zeleniny, tomu předchází výsevný plán zeleninových záhonů.