Je nejvyšší čas připravit se novou sezonu zeleniny, a proto musíme roztřídit osivo, naplánovat záhony, případně si pořídit nové odrůdy.
To, že na stejném záhonu bychom neměli pěstovat stejné zeleninové druhy několik let po sobě, ví zřejmě každý. Důležité je ale dodržovat i správný osevný postup a nevynechat ani pravidla vhodného sousedství zeleninových druhů. Abychom záhony využili naplno, pěstujeme na nich během roku více než jen jednu plodinu. Kombinujeme například rané a pozdní odrůdy, pěstujeme hlavně plodiny z různých čeledí, širokolisté s úzkolistými nebo ty, které hluboko zakoření (rajče, kukuřice) a ty, které zakoření středně (košťáloviny) s těmi, které mají mělký kořen (salát, paprika).
Měli bychom si zapamatovat, že:
– kořenová zelenina zanechává půdu v dobrém stavu, proto se hodí jako předplodina pro zeleninu plodovou
– rajčata se hodí vysadit po bramborách
– cibulová zelenina zhoršuje stav půdy a nezapleveluje ji
– luštěniny zlepšují úrodnost půdy, poutají vzdušný dusík a nemají přílišné nároky na zavlažování
– je dobré si plochu, na které budeme pěstovat zeleninu, rozdělit na tři části a každý rok na podzim jednu část pohnojit. Chlévskou mrvu nebo kompost rovnoměrně rozházíme po ploše, a co nejdříve zapracujeme do půdy.
Do čerstvé, takto připravené půdy z podzimu, pak na jaře začneme pěstovat zeleninu první trati, která má nejvyšší nároky na rychle přístupné živiny v půdě – sem patří košťáloviny a plodová zelenina, dále rané brambory a lahůdková kukuřice.
Na druhý záhon, který jsme hnojili na podzim před dvěma roky, vysadíme na jaře zeleninu se středními nároky na živiny – to znamená kořenovou (kromě celeru), listovou a cibulovou zeleninu.
Na třetí záhon, který jsme hnojili před třemi roky, anebo dosud nehnojili vůbec, dáme luštěniny – tzn. třetí trati.