Cizrna (Cicer arientinum) pochází ze suchých a teplých oblastí Asie a je vysoce odolná vůči suchu.
Pěstujeme ji podobně jako hrách jen s tím rozdílem, že je o malinko náročnější na osvětlení i teplo, je citlivý na nízké teploty. Škodí mu přebytek vláhy – více trpí nemocemi, neustále kvete, ale nenasazuje lusky a začne hnít. Vyhovuje mu lehčí písčité půdy, které jsou dobře zásobené minerálními živinami. Rostlinky cizrny nesnášejí přímé hnojení vápníkem a chlévskou mrvou.
Vysévání
Cizrnu vyséváme, když má půda teplotu 8 až 10 st. Celsia zhruba v polovině dubna, a to hloubky 3 až 5 cm, řádky by měly být vzdálené do sebe 25 cm, rostliny bývají vysoké 60 cm. Vegetační období cizrny je 80 až 100 dnů, protože semeno rychle ztrácí klíčivost, vyséváme ho z loňské úrody, zapustí kořeny většinou až do hloubky 1 metru.
Lusky jsou krátké, semena kulatá – černá, tmavě hnědá, i v barvě bílé kávy (ty chutnají nejlépe). Pozor – cizrnu sklízíme, když je žlutá.
Tato luštěnina obsahuje 45 procent sacharidů, z nichž se během trávení pomalu uvolňuje glukóza, což z něj dělá potravinu vhodnou zejména pro diabetiky. Kromě toho obsahuje hodně vlákniny a snižuje cholesterol v krvi. Obsah železa je třikrát vyšší než v masu.