Nebo také VORÁČÍ, VOSTATKE, ŠIBŘINKY, OSTATKY… anebo více známé pojmenování: MASOPUST či KARNEVAL.
Masopust je lidový 3denní svátek – veselé období plné radosti a hodování mezi Vánocemi a Postní dobou – předchází Popeleční středě, kterou začíná právě 40denní půst před Velikonocemi. A protože Velikonoce jsou pohyblivým svátkem – stejně tak je pohyblivým svátkem i masopust.
Přípravou na něj je tzv. tučný čtvrtek nebo také tučňák a ten znamená zabijačku a hostinu, kdy by měl člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl pak celý rok při síle a také aby se připravil na nadcházející půst.
Hlavní masopustní zábava však začíná až tzv. masopustní nedělí s bohatým obědem a hlavně s odpolední a večerní muzikou a tanci. Ve stejném duchu probíhá i masopustní pondělí, ale vyvrcholením je masopustní úterý, kdy vesnicí procházejí průvody maškar. Masky jsou všude pohoštěny hlavně pálenkou a veselí i rozpustilosti tak přibývá. Existují tradiční masky, které se objevují každý rok – medvěd s medvědářem, koník (nebo také šiml, kobyla, koníček, klibna), jezdec na koni, kominík se žebříkem, bába s nůší, Žid s rancem na zádech, kozel…
O půlnoci zatroubí ponocný nebo radní na roh a veškerá masopustní zábava končí, pochová se basa, začíná Popeleční středa a s ní přichází půst.