Hloh obecný (Crataegus oxyacantha) – lidově hložek, hlohyně, hloží, hložinky (plody), loh, loch, luhovec,moučničky (plody), pluháč, plucháč,srdeční chléb, strom štěstí, … – je keř nebo strom (patří do čeledi růžovitých) dorůstající i do výše 7 metrů. Kvete od května do června – má bílé květy s jemnými červenými prašníky (nevoní – spíš naopak), jeho plody jsou malvice červené barvy (říká se jim hložinky) s tvrdou peckou uvnitř – trošku připomínají šípky, ale jsou menší. Roste na krajích lesů, na mezích, ale také se záměrně vysazuje do živých plotů.
Sbírají se květy, někdy i květy s listem a na podzim hložinky. V listech i květech je například glykosid vitexin, rutin, hyperosid, quercitin a qurcetin, v plodech dále cukr, saponin, kyselina vinná, červená barviva, pektin, vitamíny…
Uvedené látky například: rozšiřují koronární tepny a posilují srdeční sval, odstraňují lomivost kapilár, působí proti krvácení a otokům. Jsou dobrým srdečním tonikem, regulují krevní oběh, snižují krevní tlak, působí močopudně, celkově uklidňují a pomáhají při nespavosti.
Léčivé účinky hlohu nebyly dříve dostatečně znýmy, neboť i MATTHIOLI o něm píše, že sice zastavuje stolici i ženský výtok, ale také že kořen nadrobno utlučený vytahuje z těla třísky, trny… a dokonce způsobí i potrat (byvši těhotná žena hlohem 3x lehce udeřena)
Tinktura – sušené květy zalijeme lihem, vodkou nebo slivovicí a necháme 14 dní v uzavřené láhvi za občasného protřepáni stát. Užíváme 3 x denně 20 kapek na lžíci vody.
Čaj (nálev) a tinktura se užívají s úspěchem při srdečních neurózách, bušení srdce, srdeční slabosti,
nespavosti, proti vysokému krevnímu tlaku, kornatění tepen, v rekonvalescenci po záchvatech mrtvice. (Před aplikací je nutná porada s lékařem.)
