Magická filipojakubská noc patřívala mezi noci, kdy prý zlé a nečisté síly vládly větší mocí než kdy jindy, lidé věřili, že této noci v povětří poletuje spousta čarodějnic, letících na sabat.
Pálení čarodějnic také Noc čarodějnic, Filipojakubská noc, Valpuržina noc (sv. Valpurgie – bojovnice proti temným silám) nebo keltský Beltine (oheň na uctění boha Belena) je velmi starý, ale dodnes živý lidový zvyk spojený s vítáním jara.
Odehrává se v noci 30. dubna na 1. května. Lidé se scházeli u zapálených ohňů, tančili, radovali se, zpívali – slavili tak příchod jara; mladíci přeskakovali přes oheň, aby zůstali zdraví a mladí, děvčata zase aby získala dobrého manžela, pálili se čarodějnice – figuríny ze slámy a hadrů, do výšky se vyhazovala zapálená smolná košťata, aby si lidé posvítili na letící čarodějnice. Popel z ohňů měl zvláštní moc – zajišťoval dobytku plodnost, polím úrodu). Hlavním smyslem tohoto starého lidového zvyku byla oslava plodnosti, příchodu jara a tepla, zrození – je vlastně takovým opakem Halloweenu (přesně po půl roce).
