Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy. (fěrtoch nebo také fěrtuch = zástěra a bílý fěrtoch = jinovatka)
Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
Protože už teď přemýšlíme, jaký bude příští zahrádkářský rok, sledujeme bedlivě i počasí. Některé prosincové pranostiky nám už teď totiž slibují dobrou úrodu. A nezapomeňte na „barborky“ = prastarý lidový zvyk, kdy si na svátek sv. Barbory přineseme uříznutou větvičku (třešeň, višeň, zlatice…) a vložíme ji do vázy, aby nám do Vánoc rozkvetla. (Větvičku odřízneme šikmo a vázičku postavíme do chladné místnosti, teprve za pár dní ji přeneseme do tepla obývacího pokoje.)
A pokud jste si snad 4. prosince žádnou nepřinesli – neváhejte si ji uříznout i později, však ona Vám do Štědrého dne určitě rozkvete, aby Vás potěšila a věštila tak radost, zdraví a štěstí.
Víte, že jinovatka jsou ledové krystalky ve tvaru šupinek, bodlinek vznikající při nižších teplotách (pod – 8°C)? Patří do skupiny námrazových jevů. Je to takový ledový povlak, jenž se utvoří na pevném tělese (tráva, listy, stromy, větve, keře, střechy i povrchy letadel) hlavně, když je mlha a slabý vítr. Pokud je teplota kolem bodu mrazu, tvoří se kondenzací vodní páry obsažené ve vzduchu na předmětech rosa. Někdy se lidé domnívají, že pokud rosa zmrzne, vzniká jíní. Tak to ale není, jíní je šedý mráz s výraznou krystalickou strukturou, vzniká stejně jako jinovatka (desublimací), ale na rozdíl od jinovatky při vyšších teplotách (nad – 3°C).