Zeměžluč lékařská – (Centaurium erythraea) – lidově zvaná také cintorie, čantoryjka, hlistník, chlistník, kyřice, tisícové koření, tisícizlaté koření, tisícero koření… je jedno- až dvouletá bylina dorůstající do výšky 20 – 50 cm. Její přímé čtyřhranné lysé lodyhy jsou větvené až v horní části. Květy jsou růžové, zřídka bílé uspořádané do bohatých vrcholíků. Zeměžluč je rozšířena nejen v Evropě, ale i v západní Asii, severní Africe i v Severní Americe. Roste hlavně na pasekách, stráních, vřesovištích a lesních loukách.
Sbírá se kvetoucí nať, která se pak suší ve stínu. Obsahuje hořké glykosidy, flavony, silici, pryskyřici a další látky.
Zeměžluč patří k nejstarším léčivým rostlinám. Naši předkové věřili, že odstraňuje z těla všechny jedovaté látky. Pan Mattioli o ní v herbáři píše: “…pití samotné šťávy zeměžluči jest prospěšné proti všem nedostatkům nervů, jako jsou: poloviční šlak, ochromení, třesení, necitelnost, křeč…“
Zeměžluč se používá také při výrobě žaludečních likérů, bývá součástí léčivých čajů určených na problémy s trávicí soustavou. V lidovém léčitelství je dosud vyhledávána při nechutenství, žaludečních potížích, špatném trávení, při onemocnění jater, při cukrovce…Doporučuje se jako posilující prostředek při rekonvalescenci a celkové slabosti.
Výluh: 1 lžičku suché jemně rozsekané drogy spaříme ½ litrem vroucí vody a 10 minut louhujeme – popíjíme pak během dne
Výluh můžeme použít i zevně – například na omývání obličeje při akné, nečisté pleti apod.