Vážená paní redaktorko, děkuji za zasílání Vašeho pěkného týdeníku a obracím se na Vás se žádostí, jestli by nebylo možné poradit, jak připravit půdu pro okurky. Vím, že má být dobře vyhnojená, ale nikde se nepíše, jestli má být také vápněná nebo naopak. Děkuji. S pozdravem Vlastimil z Ostrova.
Okurka setá (Cucumis sativus) je oblíbená teplomilná zelenina. Pěstovala se již tisíc let před naším letopočtem – pochází z Indie, odkud se dostala do Evropy. Je popínavá, až 2 m dlouhá, z lodyhy roste vždy1hluboce vykrajovaný list, úponek, květ a další pupen. Samčí a samičí květy opyluje hmyz – dlouhé zelené plody v sobě obsahují množství světlounce zelenkavých semen.
Okurky potřebují humózní zásaditou půdu, hlinitou dobře obdělávanou, hnojenou – musí vytvořit příznivou strukturu a pro žíznivé okurky udržet dostatek vláhy. Stanoviště by mělo být slunné, chráněné před větrem.
Během vegetace pravidelně okopáváme a zbavujeme plevele.
Okurky jsou rostliny tzv. první trati – což znamená, že potřebují velkou zásobu živin i humusu.
Stanoviště si pro okurky připravujeme již na podzim – do půdy zapracujeme vyzrálý kompost nebo kravský či koňský hnůj, přidáme mletý vápenec. Použijeme-li dusíkatá hnojiva, rozdělíme je: třetinu před výsevem, pak v začátku růstu a třetí třetinu před květem.
Při přihnojování se řídíme návodem na obalech.
Pozor – při klíčení okurky nesnášejí chlór.