Krása kvetoucích trvalek přetrvává už od prvních letních dnů, některé však už odkvetly, proto je třeba pomocí nůžek je odstranit.
Vysoké trsy aster a chryzantém přivážeme k opěrám, aby se při vydatnějším dešti nebo větru nepolámaly.
Chladnější a zatažené dny jsou ideální na to, abychom mohli přesazovat.
Hodně rozrostlé a nehezké trvalky a skalničky – zejména ty, které kvetou na jaře a pozdě v létě – můžeme vybrat z půdy, rozdělit nožem na několik částí a přesadit na volná místa.
Po přesazení na nová stanoviště jim dopřejeme hodně vláhy a v zalévání pokračujeme ve dnech sucha.
Vysadit můžeme vřesy, vřesovce a jim podobné rostliny s výjimkou hebe – tu pro jistotu vysadíme až na jaře.
Hebe je kulovitý pomalu rostoucí nízký keřík, dorůstá v dospělosti do výšky 30 centimetrů a do šířky 50 až 60 centimetrů, mívá malé listy. Vyhovuje mu slunná a teplá poloha, dobře roste v lehčí písčité půdě a snese i sucho. Vhodné použití je do skupinových výsadeb s ostatními zástupci rodu, ale i do skalek či vřesovišť.
Z nejkrásnějších letniček a trvalek posbíráme v tomto období semínka pro další rozmnožování.
Takto si lze rozmnožit měsíček lékařský, okrasný mák, slunečnici, lichořeřišnici nebo lupinu.
Měli bychom vybírat semínka z nejkrásnějších květů. Zralé tobolky, nažky i lusky je dobré sbírat za suchého a teplého počasí, již za pár dnů z nich získáme semínka, která uskladníme v suchu a v chladu.