MASOPUSTNÍ ÚTERÝ je vyvrcholením celého masopustu.
Vesnicemi prochází průvod maškar, hrají se vtipné scénky, maškary vyvádějí nejrůznější taškařice, na které se těší nejen děti, ale i dospělí a hlavně návštěvníci.
Masky obcházejí vesnici dům od domu, všude jsou pohoštěny hlavně pálenkou a veselí nabývá na síle.
K tradičním maskám patřil hlavně medvěd často vedený medvědářem, nebo také šiml (kobyla, koníček tzv. klibna), bývá tu i jezdec na koni, bába s nůší, kozel, kominík se žebříkem, žid s pytlem…
Vyvrcholením končí půlnocí, kdy ponocný zatroubí na roh a rychtář vyzve všechny přítomné, aby šli pokojně domů, neboť právě začíná STŘEDA. Muzikanti „pochovají basu“ – jako symbol klidu, že v postní předvelikonoční době nebudou už hrát.
POPELEČNÍ STŘEDA (lat. dies cinerum) je prvním dnem postní doby. Je to den přísného postu a má pohyblivé datum – připadá totiž na 46. den (včetně nedělí) před Velikonoční nedělí (ta je první nedělí po prvním jarním úplňku).
Popeleční se jí říká podle obyčeje pálení kočiček z Květné neděle minulého roku – popel pak má připomínat naši smrtelnost („Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš.“)
Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok nato běží.
Pradleny rády říkávaly: „Škaredou středu nerada předu, ráda spím, co je kde dobrého, všechno sním.