Abychom si zajistili kompaktní zelenou stěnu, musíme také vědět, jak a kdy živý plot stříhat. Stříhání živého plotu není nijak složité, mnohdy se na něj pozapomíná a dřevina pak roste jen do výšky a nehoustne. Jen pravidelné stříhání nám zajistí správně košatý živý plot – okrasu zahrady.
Maximální výška by neměla přesáhnut 1,75 m.
Připravíme si nářadí – nůžky pákové, dvousečné, elektrické…
Abychom si ušetřili práci s úklidem ustřižených větviček, rozprostřeme před stříháním podél plotu fólii.
Při stříhání vyššího plotu si vždy zabezpečíme žebřík, abychom pak nebalancovali s nůžkami v ruce.
Mnohdy až při řezu si uvědomíme, že v našem živém plotě našli útočiště ptáčci a vybudovali si tu v hustém porostu skrytá hnízda (se střihem raději počkáme, než mláďátka vyletí z hnízda).
Má-li být náš plot z opadavých dřevin hustý a kompaktní, pak jeho boční stěny stříháme šikmo (dole musí být širší než nahoře – rostliny pak nebudou vyholovat a hnědnout).
Stálezelené dřeviny s většími listy (např. cesmína, bobkovišeň…) stříháme raději ručními nůžkami (tak předejdeme přestřihávání listů).
U staršího plotu ze stálezelených dřevin zkracujeme nové přírůstky každý rok cca o ¾ jejich délky – ale u mladých plotů uděláme sestřih jen o ½ .
Neméně důležitý je termín stříhání
Ideální dobou, kdy střiháme opadavé keře živého plotu, je červen a říjen – hustě rostoucí dřeviny můžeme stříhat i několikrát (červen, srpen, říjen).
Živý plot z jehličnanů zkracujeme jednou ročně – nejvhodnějším obdobím je prý léto (červenec až srpen).
Také opadavé kvetoucí dřeviny, pokud nechceme, aby nám „přerostly přes hlavu“, vyžadují zásah nůžkami. Na jaře stříháme ty druhy, které kvetou na nových přírůstcích – v létě (po odkvětu) zase stříháme druhy kvetoucí na loňském dřevě.