FÍKOVNÍK OBECNÝ (Ficus c.) pochází z jihovýchodní Asie, ale již ve středověku byl vysazován po celém Středomoří, zabydlel se hlavně na Balkánu a v jižním Španělsku.
Je to rozložitý keř dorůstající do výšky 2 až 5 metrů (někdy i více). Jeho silný kmen i masivní větve mají hladkou, světle šedou kůru, jsou sukovité, pokroucené, ohnuté nízko nad zemí. Dekorativní dlanitě členěné listy jsou drsně chlupaté, tuhé a kožovité.
Kvete od března do července, květy jsou malé nenápadné, plodem je fík – právě kvůli chutným fíkům se rostlina pěstuje – pochutnáváme si na čerstvých i na sušených.
Pěstujeme jej v nádobách doma, ve skleníku a v teplých oblastech i venku.
Je to rostlina opadavá, potřebuje tedy zimní klid – a my jí zajistíme správné přezimování a omezíme zálivku.
Pěstujeme-li fíkovník venku, vhodnou ochranou bude netkaná textilie, máme-li rostlinu doma, zajistíme jí 15 °C (maximálně) – nejlépe bude vyhovovat třeba zasklený balkon (ale i chodba či sklep).
Koncem května až začátkem června ji můžeme opět dát ven, za letnění nám bude vděčná.
