zdroj Pixabay

CIBULOVINY – HLÍZA NEBO CIBULE?

In Okrasná zahrada by walsla

 Na podzim a na jaře vysazujeme nejrůznější cibuloviny a těšíme se, až vyraší a zaplaví naši zahrádku nejrůznějšími barvami. Ať už to jsou tulipány, begónie, sněženky, lilie, ladoňky, zmijovce, jiřiny, bramboříky… Někdy si však ani neuvědomíme, jedná-li se o cibuli nebo o hlízu. A je to vůbec důležité? Vlastně na tom ani nijak nezáleží… 

Cibuloviny jsou zásobní orgány rostliny

Často se setkáváme se vžitým i když ne zcela přesným pojmenováním „cibuloviny“, pod nímž se skrývají jak pravé skutečné cibuloviny, tak i rostliny hlíznaté. Jaký je tedy mezi těmito rostlinami vlastně rozdíl.
Cibule i hlíza jsou vlastně zásobní orgány, které pomáhají rostlinám přežít dobu vegetačního klidu. Společné mají to, že vznikají přeměnou části rostlin – především kořenů či stonků.

Cibule

Cibule je základem příští nové rostliny, jsou v ní uloženy zásobní látky umožňující rostlině znovu vyrůst a vykvést. Je to útvar chráněný šupinkami, které vyrůstají na základní části stonku. Vrchol a šupinky jsou spojeny na spodní části cibule – říká se mu podpučí a z něho se rozrůstají i nové kořeny. Je důležité, aby se podpučí nepoškodilo, jinak by se nám cibule rozpadla. Proto musíme při sklizni a skladování pracovat velmi opatrně a raději ty poškozené hned vyhodit – kvalita květu je závislá na kvalitě cibule.

U cibulí některých rostlin se vytvářejí mladé tzv. dceřiné cibulky (skladujeme je většinou v sáčku a vysazujeme je pak zvlášť, aby v novém vegetačním období vyrostly a zesílily).  Mezi cibuloviny patří třeba: tulipán, narcis, ladoňka, hyacint, řebčík, česnek, sněženka, modřenec, bledule, …

Hlíza

Hlíza je také zásobní orgán – její povrch má silnější ochrannou vrstvu a rostlina z ní raší zásadně na povrchu. Jedná se o zdužnatělý podzemní část kořene, který obsahuje zásobní látky nové rostliny. Někdy na hlíze najdeme i tzv. spící pupeny, ty však začínají pučet tehdy, když je hlavní pupen – vrchol nějak poškozený. Hlízy můžeme rozdělovat řezem a vypěstovat si pak další rostlinky.
K hlíznatým rostlinám patří například: begónie, bramboříky, zmijovce, anemonky, …

Cibulová hlíza

Aby toho nebylo pro zahradníka málo, měl by ještě vědět, že mezi cibulí a hlízou existuje tzv. cibulovitá hlíza. Základ budoucí rostlinky je na povrchu. Hlíza se zpočátku vyvíjí jako cibule, ale po čase se její buňky spojí v celistvou hmotu (jako je to u hlízy). K cibulovitým hlízám můžeme zařadit gladioly, krokusy, montbrécie, ocúny, …