VŘESOVIŠTĚ JE ATRAKTIVNÍ SOUČÁSTÍ ZAHRADY

Vřesoviště vzniká na neúrodných kyselých většinou písčitých půdách po celém světě, včetně naší republiky. Avšak zatímco například v Austrálii nebo třeba v Jihoafrické republice tvoří tisíce druhů endemitů (rostlina či živočich, která se vyskytuje pouze na jednom místě na světě), jsou evropská vřesoviště druhově chudá. Tvoří je hlavně vřesy, vřesovce a hlodáši.

Vřesoviště na zahrádce

Návrat k přírodě je stále velkým trendem společnosti. A vřesoviště k takovým přírodním krásám neodmyslitelně patří. Jeho název je odvozen od nejrozšířenější rostliny na něm v hojné míře rostoucí a dominantním druhem je tu vřes. Vřesoviště se stává atraktivní součástí přírodně laděné zahrady – pokud k tomu máme dobré podmínky – rádi jej na zahrádkách zakládáme, protože nádherně barevné plochy můžeme obdivovat po celý rok.

Co vřesoviště potřebuje

Pro založení vřesoviště je podzim ideálním obdobím. Důležitá je především půda, kterou můžeme rostlinám nabídnout, aby se jim na naší zahrádce dařilo. Tu potřebují suchou, kyselou, písčitou a v podstatě neúrodnou, nesmí být vápenitá, přemokřená ani kamenitá. V případě potřeby ji  upravíme jehličím nebo speciální substrátem.
Vyhlédnuté místo si předem připravíme – odplevelíme, případně dotvoříme terén, aby vyhovoval našim představám. Začátkem podzimu si přivezeme speciální substrát pro kyselomilné rostliny a postupně vysazujeme. Po výsadbě pravidelně zavlažujeme, aby nám vřesy neuschly. Kolem vysazených rostlin hned mulčujeme drčenou kůrou. Přihnojování necháme až na druhý rok.
Vřesoviště pravidelně odplevelujeme, rostliny každoročně po odkvětu sestříháme, abychom jim zajistili kompaktnější tvar i bohatší kvetení. V první zimě po výsadbě zakryjeme vřesoviště chvojím.

Vřesoviště by nemělo být jen fádní plochou

Vřesoviště by nemělo být jen obyčejnou fádní plochou s trsy vysázených vřesů – měli bychom vytvořit barevně i tvarově rozmanitou část zahrady. Celek má působit přirozeně a estetický zážitek nám dopřávat po celý rok. Při koupi vřesovištních rostlin ladíme i budoucí barevnost. Zároveň je to také výtečná příležitost k nákupu a výsadbě okrasných trav, které k vřesovištím skutečně patří a výborně ladí s ostatními rostlinami.
Přidat můžeme keříky borůvek či brusinek a pak si pochutnávat na jejich chutných bobulích. Máme jedinečnou možnost dosadit do vřesoviště i zakrslé jehličnany, rododendron, dřišťál, na pozadí mohou růst i jehličnany vyšší jako třeba borovice, jalovce… ( exotické druhy raději nevysazujeme).

Nejlepším vzorem je příroda

Všechny rostliny sesazujeme je do větších či menších – avšak nepravidelných skupinek, aby byl přírodní vzhled naší zahrady dokonalý. Proto také používáme jen přírodní materiály – ideálním stavebním prvkem je samozřejmě dřevo. Dřevěné pražce či chmelové sloupy vřesoviště nejen ohraničí, ale vytvoří i pěknou kulisu. Doplnit je lze zajímavými kameny, samorosty, zvětralým pařezem či kmenem starého stromu. Na cestičky využijeme drcenou kůru, anebo dřevní štěpky.
Abychom měli možnost častěji se kochat novým koutem zahrady, umístíme si ve vřesovišti lavičku, nebo jednoduché odpočívadlo.
Kdo nemá zahrádku, nemusí smutnit – miniaturní vřesoviště si můžeme vytvořit i na terase nebo na balkóně, potřebujeme navíc větší nádobu.