AFRICKOU FIALKU ZNAJÍ VŠICHNI

Africká fialka je oblíbená pokojová rostlina s něžnými květy v různých zářivých barvách, které nabízejí širokou škálu možností na nejrůznější využití v interiéru. Není třeba ji nijak zvlášť představovat, protože ji zná každý pěstitel i laik. Dovede kvést téměř po celý rok a zdobí okenní parapety doma i na pracovišti. Je to rostlina nenáročná a její pěstování zvládne i úplný začátečník, dokonce se do toho mohou pustit i děti.

Africká fialka

Naše babičky jí většinou říkaly Pavlínka. Jméno africká fialka je podle země původu – tato rostlina pochází z východní a střední Afriky, kde ji objevil baron von Saint Paul – německý diplomat. Podle něj dostala latinský název (Saintpaulia). Obliba této krásné něžné pokojové rostliny rychle rostla, až dosud bylo vyšlechtěno asi dvacet tisíc odrůd.
Africká nebo také kapská fialka má menší vzrůst, dosahuje kolem deseti až patnácti centimetrů. Její křehké listy pokryté malými chloupky mají srdčitý či vejčitý tvar. Mohou být vroubkované, celokrajné i prohnuté a mají i různé barvy – nejčastěji jsou celé zelené, ale u některých druhů je i barva bělavá, béžová, nebo růžová a některé z nich mají rubovou stranu červenou. Velmi široká je i barevná škála květů, které mohou být jednoduché i plnokvěté.
Fialky mají schopnost kvést téměř po celý rok, jen na na několik týdnů si odpočinou ( v období od listopadu do března vytvářejí méně květů).

Co fialka potřebuje

Vybrat si můžete fialku nejen podle barvy či tvaru listů, nebo květů, ale i podle růstu vzpřímenou, převislou, nebo třeba minifialku s malými lístky i květy. Péče o africkou fialku je jednoduchá, protože je to rostlina poměrně nenáročná, zvládne ji i začátečník i dítě.

Stačí se seznámit s jejími nároky a dodržovat několik pravidel

umístění a světlo – Květinu postavíme na východní nebo severovýchodní okno, fialce vyhovuje světlé nebo i polostinné místo. Musíme ji však chránit před přímými slunečními paprsky, které by mohly zapříčinit popálení masitých listů nebo deformaci listů i květů.
Protože se Saintpaulia ráda točí za sluncem, můžeme ji vždy po nějakém čase pootočit, aby její růžice rostla rovnoměrně – když nemá dostatek světla, přestává kvést, anebo kvete jen zřídka.

teplota – Ideální je běžná pokojová teplota okolo 20 až 23 °C, nesmí klesnout pod 15 °C, pak by se listy kroutily a květy deformovaly. Rostlina špatně snáší náhlé změny teplot a nemá ráda průvan, který by výrazně oslaboval její růst.

zálivka – Zaléváme jednou až dvakrát týdně vlažnou odstátou (případně převařenou) vodou, příliš studená voda by mohla vést k hnědnutí listů. Vodu raději dáváme do misky a pak tu přebytečnou vylijeme. Pokud bychom zalévali svrchu, musíme zajistit, aby se voda nedostala do růžice a nedošlo časem k hnilobě listů.
Pak jednou měsíčně zalijeme rostlinu vrchem, aby se propláchly soli na povrchu zeminy. Zálivka má být přiměřená, substrát nesmí být přemokřený, jinak by nám fialka uhynula.

hnojení – Používáme speciální tekuté hnojivo pro africké fialky, které běžně koupíme v obchodě. Hnojíme jednou až dvakrát měsíčně.
Zatímco v době plné vegetace hnojíme častěji, v klidovém období jen velmi málo.

substrát – Protože fialka má jemné kořínky, vyhovuje jí lehká a vzdušná půda, a to rašelina s pískem, nebo substrát určený pro citrusy.

přesazování – Nejvhodnějším obdobím na přesazování je jaro, ale v případě potřeby lze přesazovat i jindy. Květináč by neměl být příliš velký, jinak by nám fialka nemusela vůbec kvést.

množení – Saintpaulia se rozmnožuje velmi jednoduše listy. Vybíráme ty zdravé a silné – odřezky zkrátíme, seřízneme pod úhlem 45°a dáme zakořenit do vody.
Kořínky se objeví za několik dnů. Pokud seříznutý lístek zasadíme přímo do květináče, vytvoříme mu skleníkový efekt a za pět až šest týdnů se objeví první lístky.
Po půl roce už začínají naše nové rostliny kvést.