ORANŽOVÉ JEŘABINY JSOU NÁDHERNOU PODZIMNÍ DEKORACÍ

Oranžové malvičky jeřábu jsou nádhernou podzimní dekorací. Milují je nejen obdivovatelé přírodních krás, ale hlavně ptáci. Plody sice lákají, abychom je ochutnali, jsou také velmi zdravé, ale pro člověka příliš trpké a díky svíravé chuti i nepoživatelné. Na Moravě však vyšlechtili sladkoplodý jeřáb, jehož plody jsou chuti lahodné a mají už jen nepatrnou trpkou příchuť. Jeřáb si oblíbili už staří keltové, kteří jej považovali za ochránce před zlými silami a v neposlední řadě za dárce plodnosti.

Jeřabiny živí ptáky

Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) – říká se mu také ptačí strom, to proto že hlavně na podzim a v období zimy se stává hlavním zdrojem obživy velkého množství ptáků, a to více než třiceti šesti druhů. Ti se pak svým trusem postarají o jeho rozšíření. Plody jsou sice zdravé, ale trochu nakyslé a také nahořklé. Konzumovat je můžeme jen ve velmi malém množství a teprve tehdy, když přejdou mrazem, kdy trochu zesládnou. Čerstvé jeřabiny dokonce mohou způsobovat lehkou otravu.

Sladkoplodá jeřabina moravská

Počátkem devatenáctého století objevili na severní Moravě přirozeně zmutované stromy jeřabin, jejichž plody byly chutné a sladké: jeřabina moravská sladkoplodá se brzy rozšířila po celé Evropě.
Je to nenáročná dřevina, která se dožívá padesáti až osmdesáti let, a rodit začíná již kolem třetího až pátého roku po výsadbě. Můžeme ji pěstovat i ve vyšších polohách. Kvalitnější plody nám poskytne, pokud jí dopřejeme hodně slunce. Na rozdíl od původního jeřábu ptačího, který je nenáročný na půdu, vyžaduje tato odrůda výživnou a vlhčí, avšak nezamokřenou půdu. Máme-li na zahrádce málo prostoru, můžeme zkusit pěstovat zajímavý převislý habitus odrůdu ´Pendula´ naroubovanou do korunky.

Sklizeň a využití jeřabin

Jeřabiny sklízíme koncem září. Odstřihujeme celé laty, které nesou asi třicet plodů – z dospělého stromu můžeme získat více než třicet kilogramu tohoto ovoce. Jeřabiny se většinou suší a pak se z nich připravují léčivé čaje, ale využívají se také na výrobu sirupů, šťáv, vína, kompotů, marmelád a vynikající jsou například jeřabiny naložené v alkoholu. Jsou vhodné do omáček ke zvěřině a podávají se jako příloha k tučným a hůře stravitelným jídlům. Pražené jeřabiny naši předkové používali místo kávy. Pokud je chceme zbavit veškeré hořkosti, namočíme je přes noc do vody s octem a pak teprve tepelně zpracujeme.

Jeřabinám se říká citrony severu

Jeřabinám se ne nadarmo říká citrony severu. Obsahují velké množství vitamínů (C, K, E, A) ale i značné množství hořčin a tříslovin, které podporují trávení, pomáhají při žaludeční nevolnosti či při průjmu, ale také při celiakii. Jeřabiny jsou uznávaným antirevmatikem, dovedou odplavovat močový písek, a dokonce i menší kamínky, čistí močové cesty, ledviny i krev. Posilují imunitní systém a vyrábí se z nich také umělé sladidlo pro diabetiky (Sorbit).

Čaje z květů či plodů

Čaj z květů jeřabiny sbíraných v plném rozkvětu (v květnu) zmírňuje zápal plic, je účinný na kašel i bronchitidu, pomáhá i na ženské hormonální problémy.
Koupel z květů pomáhá léčit atopický ekzém dětí.
Čaj z jeřabin působí proti revmatismu, hemoroidům, zácpě, poruchám lymfy…
Připravíme ho z 1 čajové lžičky sušených jeřabin, které rozdrtíme a zalijeme čtvrt litrem studené vody – necháme přes noc louhovat a pak pijeme denně jeden až dva šálky.