RŮŽE – OMAMNĚ VONÍCÍ KRÁLOVNA KVĚTIN

Omamně vonící květinová královna nabízí celou škálu barev od temně rudé přes růžovou, jasně žlutou až k sněhově bílé. Patří nejen k nejznámějším, ale také k nejčastěji pěstovaným květinám na světě. Jejímu pěstování se věnovali královští zahradníci, ale kvetla i na obyčejných venkovských zahrádkách. Kdo by ji snad neznal…

Růže v umění

Jméno růže (v originále Il nome della Rosa) je slavný italsko-německo-francouzský film z roku 1986 natočený podle stejnojmenné knihy Umberta Eca.
Růže pro Algernon (Flowers for Algernon) je nejslavnější sci-fi povídka a román amerického spisovatele Daniela Keyse.
Růže z Texasu (The Yellow Rose Of Texas) český text této písničky pro Waldemara Matušku napsal Ivo Fišer.

Název růže

Růže (Rosa) – staročesky „róže“ je jako u ostatních jazyků přejato z latinského Rosa, pojmenování souvisí s řeckým „rhodon“. Rod Rosa popsal švédský přírodovědec, zakladatel botanické a zoologické nomenklatury Carl von Linné.

Co potřebujeme k úspěšné pěstování

Pěstováním růží se věnovali zvlášť určení královští zahradníci, ale se stejnou láskou je pěstovali i na zahrádkách. Bez bázně se do toho může pustit i začátečník – pokud pro ni vytvoří příznivé životní podmínky a zajistí pravidelné ošetřování. Nejdůležitější je zajistit si vitální sazenice růže a vybrat pro ni nejvhodnější stanoviště – úspěšný start je totiž předpokladem dobrého zdravotního stavu květiny během celého jejího života.

Výběr stanoviště

Pro růži vybereme místo, kde má dostatek slunečního záření. Ne však prudké slunce na jižních svazích, které rostlinám většinou neprospívá. Stín je nevhodný, vytváří se tu jen slabé výhonky, růže málo a špatně kvete a dřevo nedozrává, což znamená promrzání keře. Nevhodným místem je také blízkost mělce kořenících stromů, které růžím odebírají živiny i vláhu. Neměli bychom je umístit ani do průvanu, či na zamokřené stanoviště.

Jakou půdu

Půda musí být hlubší a musí obsahovat dostatečnou humózní vrstvu, kterou zajistíme dobře vyzrálým kompostem, hnojem, ale vyhovovat bude i tráva, spadané listí nebo popel ze dřeva. Nesmí být ani příliš kyselá, ale ani alkalická, růžím nejlépe vyhovuje hodnota pH 6 (dobře však roste i při kyselosti pH od 5 do 7). Kyselost můžeme upravit přidáním vápence nebo rašeliny do půdy. Před výsadbou bychom měli půdu provzdušnit a jemně zpracovat, protože velké vzduchové mezery kořenovému systému růží neprospívají.

Pořizujeme si sazenice růží

Sazenice se musí ujmout v co nejkratším čase, proto musí mít dobou kvalitu a na nás pak je, abychom ji rychle a správně zasadili. Můžeme je koupit s volnými kořeny na jaře nebo na podzim, ale v pěstitelských nádobách si je lze pořídit po celé vegetační období. Sazenice keřové růže musí mít 3 nepoškozené, dobře vyvinuté jednoleté výhony a kořeny alespoň 20 cm dlouhé. Stromkové růže mají mít kmínek vysoký 100 až 140 cm. Převislé (smuteční) růže by měly mít korunku naočkovanou ve výši 160 až 180 cm od země.

Výsadba

Nejvhodnější dobou výsadby rostlin s volnými kořeny je podzim, kdy má půda ještě příznivou teplotu. S výsadbou končíme většinou v polovině listopadu, ale závisí to na počasí a na charakteristice stanoviště. Stromkové a popínavé růže je však lepší sázet na jaře, protože si ušetříme nutnou a pracnou zimní ochranu nadzemních částí ihned po výsadbě.