JEDOVATÉ ROSTLINY – DÍL DRUHÝ

Během letních měsíců je zaznamenáno nejvíce otrav. Lidé si totiž spletou například borůvky s fialovými bobulemi rulíku a vraního oka. Plody zimolezu a jeřábu ptačího připomínají červený rybíz. Je třeba mít se stále na pozoru varuje lékař Jiří Hlušička z Toxikologického informačního střediska Všeobecné fakultní nemocnice. „Nejčastěji se otráví děti od dvou do devíti let – pojídají bobule zimolezu, pámelníku, tisu, jeřabin, ale ochutnávají i pokojové rostliny jako je diefenbachie, pryšec apod. Bohužel někdy sní i více jedovaté rostliny, jako je například ocún, lýkovec, rulík nebo štědřenec.

Další krásné, leč jedovaté rostliny

Oblíbenou okrasnou rostlinou je nádherná hortenzie velkokvětá (Hydrangea macrophylla), přesto si i na ni musíme dávat pozor. Její krásné květy totiž obsahují jed hydragin, který má podobné účinky jako kyanid. Po požití se objeví nevolnost a celková slabost, jed působí na krevní oběh a srdeční rytmus. Medicína má dobré protilátky, takže úmrtí není příliš časté, ale lidé s citlivou pokožkou by měli být opatrní a hortenzie se raději nedotýkat.
Jalovec chvojka nebo také chvojka klášterní (Juniperus sabina) je jehličnatý keř patřící do čeledi cypřišovitých. Byl pěstován v klášterních zahradách jako léčivá rostlina, používal se při křečích, revmatických záchvatech a zánětu močového měchýře – ovšem pro jeho jedovatost jen velmi vzácně. Způsobuje pak podráždění kůže, při větších dávkách zasahuje ledviny, u těhotných žen pak potrat, proto se jí také posměšně říkalo „palma starých panen“.
Parazitické jmelí (Viscum) ukrývá toxickou směs v listech a větvičkách. Po požití nastávají bolestivé křeče, krvavé průjmy, zvracení.

Zvonečková konvalinka není nevinná

Silně vonící jarní květina s bílými zvonečky konvalinka vonná (Convallaria majalis) krásná, ale také jedna z nejjedovatějších. Nezaměnitelná, originální, půvabná a přesto zákeřná. Obsahuje jed, který u nás patří k nejprudším. Dokonce se ani nedoporučuje dávat konvalinky do ložnice, protože bychom se mohli ráno probudit s bolestí hlavy. Jedovatá je i voda z vázičky.
Kulčiba (Strychnos), lidově “strom smrti” pochází z východní Indie, jeho semínka obsahují jeden z nejprudších jedů – strychnin. Používal se jako součást šípových jedů kurare, a dodnes je využíván při hubení hlodavců.

Pozor na náprstník

Náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora) dokáže otrávit i vodu, ve které stál. Smrtelná dávka jsou asi 3 listy, při otravě dochází k poruchám srdečního rytmu a zraku.
Lidově se mu říká naháček – ocún jesenní (Colchicum autumnale), je to vytrvalá prudce jedovatá a dosti nízká bylina (obvykle 10 až 20 cm). Jeho podzemní hlíza je uložena asi 10 až 15 cm pod povrchem půdy. K otravě může dojít při neopatrném požití v bylinkářství nebo při záměně listů s podobnými listy česneku medvědího. Citlivost vůči otravě projevují hlavně děti. K prvním příznakům patří nevolnost, průjem, zvracení, silné močení…
Ani cibulovina narcis (Narcissus) není zcela neškodná. Je jednou z prvních květin, které nám dělají radost brzy na jaře, jed má uschován v cibulce. Stalo se několik případů, kdy si ji lidé spletli s kuchyňskou cibulí – dostavila se nevolnost, křeče a bez pomoci by po několika hodinách nastala i smrt. Protože citlivé pokožce šťáva z rostliny způsobuje nepříjemnou vyrážku, měli bychom pracovat raději s rukavicemi.