DROBNÉ OVOCE PRO LETNÍ MLSÁNÍ

Angrešt, borůvky, jahody, rybíz, maliny, ostružiny… drobné ovoce, o které pečujeme na zahrádkách. A právě teď přišel čas, kdy si na něm můžeme konečně pochutnat. Drobné ovoce tvoří nenáročné druhy hodící se do zahrad malých i větších, ale pěstovat je můžeme i ve vhodných nádobách na balkonech a terasách.

Angrešt s jemnou sladkokyselou chutí

Nenáročný angrešt (také srstka či meruzalka) ať už častěji pěstovaný stromkový nebo i keřový dobře roste ve středně těžké půdě s dostatkem humusu. Dobře se mu daří i ve vyšších polohách (hlavně odrůdám červeným). Nevadí mu mírné zastínění. Pokud má větve obsypané plody, chráníme je před vylomením a větve uvážeme ke kůlově podpěře. Kůl dáváme ke stromku hned při výsadbě, měl by dosahovat až nad korunku angreštu.

Oblíbený barevný rybíz

Také rybíz můžeme pěstovat keřový nebo stromkový. Ke stromkovému nesmíme zapomenout dát podpůrný kolík, abychom kmínek při větší násadě plodů ochránili před ohnutím či zlomením. Rybíz má na půdu stejné nároky jako angrešt, ale nesnáší půdy těžké, ani suché, ani vysokou hladinu spodní vody. Do připravené jámy (hloubka asi 40 cm) přidáme kompost a rybíz zasadíme o cca 10 cm hlouběji, než rostly ve školce.
Červený a bílý rybíz dává přednost mírně kyselé půdě. Černý rybíz je náročnější jak na klima, tak i na půdu, snese i vyšší obsah vápníku.

Josta

Josta je kříženec angreštu a černého rybízu. Pochází z roku 1977 a v dnešní době existuje již řada kultivarů. Je to nízký opadavý keř bez trnů s chutnými plody, které mají různou velikost i barvu i chuť. Na zahrádce ho můžeme jednoduše rozmnožovat vegetativním způsobem – řízkováním.

Modravá borůvka

Borůvkám, které pěstujeme na zahrádce, se říká zahradní či kanadské. Pro jejich úspěšné pěstování je nejdůležitější kyselá rašelinná půda a vyšší hladina podzemní vody (asi 60 cm pod povrchem), která zajistí dostatek vláhy pro mělce kořenící borůvkové keře. Pokud kyselou půdu nemáme, připravíme pro borůvky větší jámy, které vyplníme rašelinou nebo lesní hrabankou (hnůj ani hnojiva nepoužíváme). Během dozrávání je musíme keře chránit sítěmi, aby nám modravé plody nesklidili ptáci.

Lahodné maliny a ostružiny

Maliník potřebuje kyprou půdu s dostatečným množstvím humusu. Aby dobře plodil, najdeme mu místo na slunci a chráněné před větrem. Mají-li méně slunce – pak sice rostou bujně, ale plodí méně. Ostružiník je na slunce ještě náročnější a v suchých letních dnech nám bude vděčný za pravidelné zavlažování. Mladé rostlinky maliníku i ostružiníku sázíme mělce, rozprostřené kořeny pečlivě přikryjeme půdou a dobře udusáme. Toto drobné ovoce potřebuje oporu (z drátěného pletiva nebo pevnou konstrukci).

Malinoostružiník

Malinoostružiník je odolný kříženec maliníku a ostružiníku. Netrpí chorobami ani škůdci, má chutné až 4 cm velké tmavě červeno fialové plody. Potřebuje slunce, pravidelnou závlahu, a protože dorůstá až do několika metrů, vyžaduje i pevnou oporu.