ŠVESTKY NEBO KADLÁTKA

Dříve rostly švestky podél silnic, pěstovali je v každé zahradě i sadu už o středověku. Vedle vinné révy je sem totiž nechal přivézt císař Karel IV. – švestky patřily k jeho pěstitelským prioritám. Také proto se jim dodnes říká „karlátka“ či „kadlátka“. Dnes už se švestky spíše stávají vzácností, přesto bychom si měli uvědomit, nejen jak skvěle chutnají (i v tekutém stavu), ale také jaké účinky mají na naše zdraví.

Švestka domácí

Slivoň švestka nebo také švestka domácí (Prunus domestica) je známý ovocný strom nižšího vzrůstu, ale zato u nás s dlouhou tradicí pěstování. Pochází z jižní Evropy, ale prapůvodním domovem je Asie, odkud se dostaly někdy ve 3. století před naším letopočtem do Řecka. Švestky byly vždy považovány za výživné ovoce, například ve starém Egyptě je dokonce dávali do hrobek jako zásobu jídla pro mrtvé. Kočovníci si brali sušené švestky na dlouhé cesty v poušti, aby jim dodávaly energii.
Plody konzumujeme syrové, konzervované (mražené, sušené i kompotované), vyrábějí se z nich povidla a v kuchyni je využíváme nejvíce asi na koláče a knedlíky. Vyzrálé až přezrálé plody se nechávají zkvasit a používají se k výrobě destilátů, známá je naše oblíbená slivovice.

Jak ji pěstujeme

Vyznačuje se bujným růstem a rychlým vývinem. Kvete bíle, jejími plody jsou švestky, někde se jim říká slívy, na Moravě kadlátka, slivka nebo také trnka. Zrají v červnu a červenci, sbíráme je (podle odrůdy) během srpna a září.
Daří se jí v mírném podnebí, j spíš teplomilná. Postačí jí středně těžká, vlhčí, ale dobře propustná půda. Najdeme pro ni teplé stanoviště chráněné před prudkými severními větry (volíme spíš západní stranu). Před výsadbou odstraníme odumřelé kořeny a stromek namočíme alespoň na 2 hodiny do vody.
Vysazujeme-li švestku na jaře, provedeme základní řez, při podzimní výsadba jej odložíme až na příští jaro. Do vyhloubené jámy zatlučeme kůl, aby měla švestka patřičnou oporu. Vložíme dřevinu a přihrnujeme zeminu, aby se půda dostala všude pod i mezi kořeny, stromek mírně zvedneme a lehce s ním zatřeseme. Dosypeme zbytek půdy a připevníme stromek ke kůlu.
Nezapomeneme také na důkladnou zálivku cca 15 litrů vody. Pak na místo výsadby přidáme mulč z kůry. Na jaře je provedeme postřik stimulátorem nebo přihnojíme tekutým hnojivem, který podpoří růst kořenového systému.
Švestka se snadno množí vegetativně tzv. „výmladky“ rostoucími u paty starých stromů.