zdroj Pixabay

TOULITKA – EXOTIKA V POKOJI

In Okrasná zahrada, Poradna by walsla

Toulitka pochází sice z tropických pralesů, ale v pokojových podmínkách pěstujeme jejich hybridy. Jsou oblíbené pro svůj bohatý růst, výrazné exotické okvětí – toulce. Jestliže se rozhodneme pěstovat ji doma, měli bychom znát její nároky, aby vydržela kvést co nejdéle a my z ní měli co největší radost.

Jejím domovem je Jižní Amerika

Toulitka (Anthurium) pochází z vlhkých tropických pralesů Brazílie, Kolumbie, Peru… ale pro krásu listů a zajímavý tvar květů je oblíbenou rostlinou pěstovanou po celém světě. Rod Anthurium zahrnuje více než 800 druhů, ale v pokojových podmínkách se nejčastěji vyskytují hybridy. Nové odrůdy vznikly křížením, jsou nabízeny v obchodech a liší se od sebe velikostí, barvou a tvarem toulce.

Toulitka je pokojová rostlina

Pro pěstování v bytech se hodí nejlépe A. scherzerianum či A. culturum, které lze koupit v zahradnictví nebo v obchodních centrech. Rostlina má vejčité či eliptické listy vyrůstající v trsech. Na vrcholu dlouhé stopky najdeme toulec různého tvaru (kopinatý, vejčitý, srdčitý nebo okrouhlý) s kuželovitou palicí. Květy rozkvétající postupně od spodu k vrcholu. Jejich barva může být bílá, smetanová, růžová, lososová, šarlatově červená, ale také zajímavě zelená.

Co toulitka potřebuje

  • Umístění – Toulitku můžeme pěstovat v teplé místnosti poblíž oken, ale přímé sluneční světlo jí nevyhovuje, mohlo by jí popálit listy. Má ráda mírné světlo i polostín.
  • Teplota – V zimních měsících minimálně 20 až 23 °C, ale přijatelná pro ni je i teplota 16 až 18 °C, která podpoří kvetení. Nesnáší umístění v blízkosti tepelného zdroje, vadí jí stejně jako průvan.
  • Zemina – Antúriím nejlépe vyhovuje zemina lehká až středně těžká, vzdušná. Protože antúrie jsou příbuzné orchidejí, můžeme používat stejný substrát. Přidáme k němu vláknitou rašelinu, případně písek, keramzit i kousky dřevěného uhlí, které zabraňují hnilobě kořenů.
  • Vzdušná vlhkost – Toulitka pochází z oblastí tropických pralesů, kde mají vysokou vzdušnou vlhkost, budou nám vděčné za rosení (alespoň 1krát týdně). Ale pozor nesmíme rosit květy, mohly by se na nich objevit nepěkné skvrny.
  • Zálivka – Zemina by měla být neustále vlhká, ale ne přemokřená. Zaléváme minimálně jednou týdně odstátou vodou. Vždy si všímáme kořínků rostliny, příliš vody by totiž mohlo vést k uhnívání.
  • Přesazování – Rostlinu přesazujeme 1 x za 2 roky, když už kořeny přerostou květináč. Nejlepší období je od března do srpna.
  • Hnojení – V době vegetace (březen až říjen) jednou či dvakrát za měsíc přihnojíme kompletním hnojivem rozpustným ve vodě.