Účelem živého plotu je nejen uzavřená kompozice zahrady a její ohraničení, ale živý plot by nás měl hlavně chránit před případnými zvědavci. Je dekorativní přírodní hranicí, což je většinou rozhodně lepší než dřevěné či kovové ploty nebo zdi. Navíc živé ploty poskytují příjemné útočiště pro zvěř a hnízdiště pro nejrůznější ptactvo.
Jak na živý plot
Vzdálenost – kořeny – výkop – půda – drenáž – mulč – zálivka – řez – hnojení
Vzdálenost mezi jednotlivými dřevinami je závislá na druhu rostliny – většinou je to 3 až 5 kusů na metr.
Dřeviny s kořenovými baly postavíme (i s nádobou nebo ochrannou obalovou síťkou) na pár minut do nádoby s vodou, aby ji bal dokonale nasál. Máme-li rostlinu s volnými kořeny, napřed nůžkami odstřihneme špičky kořenů a ve vodě necháme několik hodin.
Abychom vysadili živý plot rovně, napneme si provázek, který nám poslouží jako vodící čára pro výkop. Měl by být široký alespoň 50 cm a hluboký minimálně o 10 cm víc, než je kořenový bal. Jestliže nemáme na zvoleném místě nejvhodnější půdu, vylepšíme ji kvalitnější zeminou.
Aby později v příkopu nezůstávala voda, která by mohla způsobit hnití kořenů, nezapomeneme na drenáž, prohrabeme koryto hráběmi, přisypeme písek, štěrk.
Okolí zasazených dřevin ušlapeme a přidáme mulčovací pokrývku, která udržuje potřebnou vlhkost v půdě, ale také chrání před plevelem a kořeny před mrazem či větrem.
Po výsadbě dobře rostliny zalijeme, vodou je zásobujeme i před začátkem zimy.
Asi po dvou letech dřeviny řádně zakoření a teprve potom se připravujeme na výchovný či formovací řez. Pak už pravidelným stříháním zkracujeme a udržujeme správný tvar i hustotu. Přihnojovat můžeme až poté, co se rostliny uchytily, v žádném případě ne při výsadbě.
Na živý plot použijeme speciální hnojivo určené přímo na živé ploty nebo na jehličnany.
-
- U ŽIVÉHO PLOTU
-
- ŽIVÝ PLOT Z ULICE
-
- STŘIH
Jak stříháme živý plot
Stálezelený živý plot například ze smrků, tújí, cypřiše, tisu, ale třeba i ze střemchy, buxusu snáší téměř každý střih a může se zkracovat prakticky po celé léto. Je však důležité nestříhat v horkých dnech, protože místo řezu rychle vysychá.
Dřeviny jako třeba ptačí zob, topol, habr a buky se stříhají od poloviny ledna nebo do konce března, záleží samozřejmě na počasí. Další řez se doporučuje až na konci července. Plot pak opět zesílí.
Jak budeme živý plot formovat, záleží na nás. Pravidlem však je, že se dřevina má zužovat směrem nahoru. Dbáme na rovnoměrné provedení řezu po stranách i nahoře. I při této práci si můžeme pomoci napnutým provázkem.