JEDLÉ PLANÉ ROSTLINY 2/4

Plané rostlinky přidáváme do jídla jen v malinkém množství. Začínáme ochucováním salátů z běžné zeleniny či k jídlům jako doplněk. Postupně si můžeme dávky zvětšovat. Troška divokých lístků má víc minerálů, vitamínů i vitality než průmyslově pěstovaná zelenina.

I když plané – jsou chutné a zdravé

Pokud některé nebudeme znát, vezmeme si k ruce herbář – ten nám pomůže a poradí.

Chmel, jetel a jitrocel

Chmel otáčivý (Humulus lupulus) se vyskytuje zpravidla na vlhkých slabě kyselých půdách – v křovinách u cest, potoků, na okraji lesů… Ke konzumaci se využívají mladé chmelové výhonky, kterým se říkávalo „špargl“. Sbíraly se do konce května.
Omeleta s chmelníčkem: Na másle osmahneme delší kousky chmele, zalijeme 2 vejci, posypeme pažitkou, osolíme, opepříme a osmažíme po obou stranách.

Jetel luční (Trifolium pratense) se vyskytuje na úrodných loukách a pastvinách, a také obohacuje půdu o dusíkaté látky (využívá se jako tzv. zelené hnojení). Jedlé jsou květy a listy, které můžeme sbírat po celé vegetační odobí.
Nektarový nápoj: Cca 250 g čerstvých květů vaříme asi 15 minut v 1 litru vody, necháme vychladnout a dosladíme trochou medu.

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) nejčastěji roste vlhčích hlinitopísčitých půdách; na loukách, mezích, zahradách, v parcích… Sbírají se listy (po celou dobu vegetace) i květenství. Už ve starověku a středověku přikládali listy jitrocele na sečná rány rytířů, protože zastavuje krvácení a hojí pokožku.
Pečené jitrocelové klásky: Květenství zprudka osmažíme na oleji a podáváme se solí. Jsou výborné jako příloha k rýži nebo bramborám. Jitrocel větší (Plantago major) roste na sušších loukách, u cest… Ze všech druhů jitrocele má nejvíce vitamínu C. Mladé listy se sbírají zjara, květenství v létě a semena od září až do října. Obalovaný jitrocel: Mladé omyté listy jitrocele (většího nebo kopinatého) obalíme v hladké mouce, pak v těstíčku z polohrubé mouky, vajíčka a soli. Smažíme na oleji a podáváme s bramborem.

Jitrocel větší (Plantago major) roste na sušších loukách, u cest… Ze všech druhů jitrocele má nejvíce vitamínu C. Mladé listy se sbírají zjara, květenství v létě a semena od září až do října.
Obalovaný jitrocel: Mladé omyté listy jitrocele (většího nebo kopinatého) obalíme v hladké mouce, pak v těstíčku z polohrubé mouky, vajíčka a soli. Smažíme na oleji a podáváme s bramborem.

Kokoška, komonice a kontryhel

Kokoška pastuší tobolka (Capsulla bursa-pastoris) najdeme na světlých rumištích, polích, zahradách… V březnu až květnu se svítají mladé listy z listové růžice a také kořeny. Obsahují velké množství minerálních látek. V době války se semena používala na zastavení krvácení.
Kořeny můžeme jíst hned zjara syrové samostatně brzy z jara i syrové. Lístky mají palčivou příchuť, přidávají se do salátů z jarních bylin, hodí se například k listům pampelišky, kozlíčku nebo lebedy. Pozor – při nadměrné konzumaci může dojít k otravě.

Komonice lékařská (Melilotus officinalis) roste na okrajích cest, podél silnic…Mladé listy se sbírají na jaře, nať na čaj v létě. Konzumovat se může jen v malém množství.
Mladé listy lze použít do salátu. Aromatické květy je možné použít k aromatizaci likérů a limonád.

Kontryhel žlutozelený (Alechemilla xanthochlora) najdeme na loukách i v zahradách, vyhovuje mu vlhčí výživná půda. Mladé listy do salátů, pomazánek, polévek se sbírají od května do září. Ve středověku si mladé dívky cenily ranní rosy, její pití jim mělo zajistit věčné mládí a krásu. Alchymisté zase pomocí kontryhele hledali kámen mudrců.
Tvarohová pomazánka s kontryhelem: 6 lžic drobně nasekaného kontryhele, pažitka, 1 stroužek česneku, sůl, 1 tvaroh. Tvaroh rozetřeme s trochou vody, solí a česnekem, přidáme kontryhel a trochu pažitky, osolíme a mažeme na čerstvý chléb.