Mnohdy už „lámeme hůl“ a smutně se připravujeme na rozloučení s oblíbenou pokojovou rostlinou. Přitom stačí znát několik pravidel, abychom zprávy, které k nám rostliny vysílají, rozpoznali a dešifrovali. Ony nám totiž dávají vždy včas najevo, že se jim něco nelíbí, že něco není v pořádku.
Nedostatek živin
Každá rostlina má své nároky na živiny – pokud je nedostává, mohou její listy také zežloutnout. Důležité je problém správně diagnostikovat, abychom rostlině ještě více neublížili. Způsobit to může například velké množství vápníku ve vodě, kterou používáme na zalévání (většinou je voda příliš tvrdá). Nebo třeba nedostatek dusíku.
Horní listy rostliny pak mohou zežloutnout. Nebo si všimneme neobvyklého vzoru zežloutnutí – žilnatina zůstává tmavá, ale tkáň mezi nimi žloutne.
Virová infekce
Pokud má naše rostlina virovou infekci, může se ukázat jako skvrnitá a šířit žluté skvrny na listech po celé rostlině. To může být doprovázeno deformovanými listy a stonky, stejně jako odbarvenými květy. Virové infekce v rostlinách se nedá jednoduše vyléčit, navíc mohou infikovat všechny citlivé rostliny ve svém okolí.
Jakmile zjistíme nemocnou rostlinu, dáme ji do karantény – oddělíme ji od ostatních rostlin. Sousední rostliny dobře prohlédneme, abychom se ujistili, že se nemoc nerozšířila i na ně. Pokud se nám podaří zjistit, o jaký virus se jedná, můžeme zkusit použít fungicidy. Většinou je však bezpečnější napadené rostliny zlikvidovat.
Konec letnění
Přestože letnění většině pokojových rostlin prospívá – zažívají však na začátku i na konci své dovolené teplotní výkyvy, které se mohou projevit chřadnutím, žloutnutím či opadem listů.
Co tedy s nimi, aby naši péči a lásku přežily ve zdraví.
Správně se letněné rostliny mají přesouvat domů koncem září, kdy začínají být noci chladnější. A také by měl být jejich přesun postupný. Napřed je umístíme do světlé, ale chladnější místnosti (chodba, ložnice). Přitom je nutné rostliny pečlivě prohlédnout, abychom zjistili, nemají-li na sobě nějaké škůdce.
Při návratu do pokojů je třeba omezit zálivku, i když se nám to nezdá, protože někdy rostlinám žloutnou i opadávají listy. Což bývá běžná reakce u řady rostlin (například fíkus). Omezení zálivky má být zcela zásadní omezení přísunu vody. Většinou je zaléváme jednou za 2 až 3 týdny, ve vytápěné místnosti stačí zalévat jednou za týden.
-
- POKOJOVÉ ROSTLINY
-
- V HALE
-
- OBLÍBENÁ POKOJOVKA