Jestliže jsme se rozhodli začít se zahrádkou a nemůžeme jí věnovat příliš času. Nebo už nám nemoc či stáří nedovolí se tolik pohybovat jako dříve. Či snad už nemáme tolik síly, měli bychom se zamyslet nad tím, jak ušetřit práci, čas i sílu.
Málo času na obdělávání půdy
Před výsadbou musí být už půda odplevelená, její struktura upravená a také doplněná potřebnými živinami. Aby nám výsev rychleji vzešel, nad vysetými semeny jemně udusáme půdu a po mírné závlaze je ještě překryjeme perforovanou fólií – až do doby klíčení.
Po celou dobu vegetace je nutné pravidelně odstraňovat plevel mezi řádky. Hned po prvním okopání použijeme mulč organickým materiálem, který po sklizni zapravíme do půdy. (Poslouží nám tedy také jako příští humusové hnojivo.) To je další z možností, jak si snížíme námahu i čas při ošetřování půdy, a navíc zlepšíme agrotechnické podmínky pěstování.
Zlepšování půdy je samozřejmě nutné a důležité. Je výhodné nechat si udělat rozbor půdy, nebo se řídíme přírodou, tedy přírodními identifikátory: jaké plevelné rostliny na naší zahrádce rostou, můžeme usoudit, jakou půdu tu máme – je-li vlhká, suchá, hutná či kyprá, zda má dostatek humusu atd. (viz 1/III)
Hnojení a náklady
Předpokládané náklady lze snížit také tím, že si zajistíme vlastní ekologicky čistá hnojiva. Znamená to, že budeme složení a strukturu půdy pravidelně zlepšovat.
Například zvyšováním obsahu humusu i rostlinného dusíku (především formou zeleného hnojení – třeba jetel nebo luštěniny).
Ekologickým přístupem v zahradničení je i tvorba kompostu: výživného organického hnojiva, dokonce i s využíváním odpadu. Kompostovací ohrady si založíme na vlhčím a zastíněném místě na odlehlé části zahrady. Je možné také využít kompostéry, které si zakoupíme v zahradnických centrech.
Samozřejmě je možné podpořit růst i plodnost pěstovaných rostlin pomocí přírodních hnojivových odvarů, zákvasů apod.
Jednodušší pěstování zeleniny
Aby i pěstování zdravé zeleniny bylo jednodušší, je třeba zbavit půdu vytrvalých plevelů. Je třeba upravit složení půdy podle požadavků jednotlivých rostlin, které plánujeme pěstovat. Musí mít dostatek světla případně slunce, být chráněna před větrem a dobře zásobena živinami a humusem.
Díky počáteční investice do skleníku či pařeniště si sami vypěstujeme vhodné, levnější a zdravější odrůdy z kvalitních semen. Teplotu půdy můžeme zvýšit bio vyhříváním (rozkladem organického materiálu – tedy kompost, listí, hnůj), které jsme umístili pod pěstitelskou vrstvou substrátu. Menší práci s ošetřováním zeleniny a dobrou úrodu si zajistíme, když před výsevem či výsadbou bohatě půdu zásobíme humusem (opět s přihlédnutím k požadavkům rostlin).
Velkou pomocí je také mulčování organickým materiálem (kompost, posečená tráva, sekaná sláma, vytrhané bezsemenné plevele…). Mulč zvyšuje teplotu a mikrobiální aktivitu půdy, snižuje ztrátu půdní vlhkosti – a tím i pracnost, kterou musíme vynaložit při okopávání půdy.
A pokud se nechceme příliš ohýbat, můžeme si vybudovat vyvýšené záhony. Vhodná je také tzv. smíšená výsadba zelenin, bylin a květin, které se vzájemně ve svém sousedství chrání.
-
- MULČOVÁNÍ
-
- ZELENÉ HNOJENÍ
-
- ZÁVLAHA
Rostliny potřebují závlahu
Rostlinám musíme zajistit dostatek půdní vláhy. Jak si usnadnit práci – to závisí nejen na kvalitě půdy a její schopnosti vláhu nasát (což záleží na obsahu humusu i jílových minerálech), ale také na schopnosti vodu pro rostliny uvolňovat.
Většině rostlin vyhovuje dešťová a nezamořená povrchová voda. Vodu ze studny bychom měli před použitím provzdušnit, nechat odstát a trochu proslunit, protože často je rozhodující také teplota závlahové vody. Je vhodné uskladňovat ji ve většíxh výše postavených nádobách, v závětří a na slunci. Samotnou zálivku si pak můžeme zjednodušit využitím spádové závlahy právě z výše postavených nadrží a rozvodem po zahrádce.