Žádná jiná podzimní trvalka nepřináší tolika barevné radosti jako právě chryzantéma – listopadka. A z těch, které jsme nechali přezimovat, si řízkováním můžeme připravit další rostliny.
Řízky odebíráme v dubnu
Listopadky jsme nechali přezimovat, a i když pravděpodobně nedosáhnou stejně krásného vzhledu jako v předchozím roce, docela určitě nám poslouží na odebrání řízků.
Během dubna odstřihneme z výhonků vrcholové řízky a necháme je zakořenit v substrátu s příměsí rašeliny a písku. Nejlépe zakořeňují ve stínu, v malém „skleníčku“, připravíme si ho z průhledné plastové nádoby nebo fólie, ve které uděláme několik otvorů. Teplota by se měla pohybovat mezi patnácti až dvaceti stupni a substrát bychom měli udržovat stále mírně vlhký.
Asi tak po měsíci můžeme zakořeněné sazeničky přesadit do nádob anebo rovnou na záhonek. Rychlejší a snad i jednodušší variantou je nechat řízky zakořeňovat již v konečné nádobě.
A co s nimi dál
Pro větší odrůdy se hodí nádoby, jež mají průměr kolem dvaceti centimetrů, zatímco menším postačí poloviční – vhodné jsou vždy spíše květináče s nižšími a širšími rozměry, nežli ty úzké a vysoké. Substrát jim bude vyhovovat stejný nebo podobný jako těm záhonkovým druhům. Měl by obsahovat asi kolem 15 % jílu – ten kořenům zajistí potřebnou stabilitu.
Důležité je sázet řízky i sazenice do vlhkého substrátu. Potom je důkladně zaléváme, ale nesmíme je přemokřit. Zakořeňování a dalšímu růstu také neprospívá příliš hluboká výsadba.
Asi po třech týdnech, kdy rostliny povyrostou alespoň o tři centimetry, zaštípneme vrcholek za čtvrtým až šestým lístkem, aby se listopadky rozrostly do hustých a košatých keříků. Větší a pozdně kvetoucí odrůdy můžeme v průběhu června (nejdéle do poloviny července) zaštípnout ještě jednou.
Chryzantémy potřebují pravidelnou a dostatečnou zálivku a neustálé přihnojování – na jaře a v létě hnojivem s dostatkem dusíku, při nasazování poupat pak s větším obsahem draslíku.
Co s matečnou rostlinou
Matečnou rostlinu ještě můžeme vzkřísit – umístíme ji na slunné místo, dopřejeme jí bohatou zálivkou a mírné přihnojení. Anebo ji necháme a budeme se starat jen o její „potomky“, které budou díky vegetativnímu množení její identickou kopií.
-
- ROZMNOŽOVÁNÍ
-
- FIALOVÉ KVĚTY
-
- CH. GREEN
Pozor na případné podzimní mrazíky
Poupata se začnou tvořit již v září, jsou citlivá na mráz, a i když by krátkodobý pokles teploty mírně pod nulu měla vydržet, déletrvající přízemní mrazíky by jí ublížily. Listopadky umístíme raději do skleníku nebo alespoň na vyhřáté chráněné místo a na noc je můžeme pro jistotu přikrýt lehoučkou netkanou textilií.
větináč si můžeme vzít i domů, na okenní parapet. Pro interiér se nejvíce hodí drobnokvěté listopadky malého vzrůstu, kterým zastřiháváme odkvetlé kvítky. Velmi efektní jsou seskupení více rostlin s květy různých barev.