SLADKÉ BRAMBORY – BATÁTY 1/II

Občas si můžeme v supermarketech všimnout takových zvláštních větších načervenalých brambor. Jedná se o tzv. sladké brambory, které známe možná spíše pod názvem batáty. Patří k nejvýživnějším druhům zeleniny, obsahují vitamíny i minerální látky a v poslední době se prokazuje i jejich prevence proti rakovině.

Ipomoea batatas – dárek od Kolumba

Povijnice batátová (Ipomoea batatas), někdy také p. jedlá je druh tropické a subtropické teplomilné rostliny, která se pěstuje pro její kořenové hlízy známé jako batáty (lidově sladké brambory). V Severní Americe se oblíbené oranžové odrůdě říká „jam“. Do Evropy se dostaly díky Kolumbovým objevným výpravám ještě o 100 let dřív než klasické brambory.
Protože jsou batáty náročnější na teplo, pěstovaly se hlavně u Středozemního moře, kde jsou dodnes největší evropské plantáže. Ve velkém je pěstují také v Asii (Čína, Thajsko, Japonsko, Vietnam…).

S našimi známými bramborami jsou batáty vzdálení příbuzní, liší se však způsobem růstu (batáty jsou většinou popínavé), v nárocích na pěstování i skladování.

Sladké brambory – rostlina

Povijnice se pěstuje jako jednoletá rostlina, patří do čeledi svlačcovitých. Její popínavá či plazivá lodyha může dorůstat 3 až 5 metrů. Z původních druhů se dnes již pěstuje více než 400 různých odrůd. Hlavním produktem jsou podzemní kořenové hlízy, jež se od sebe liší barvou slupky (oranžová, krémová až hnědá) a hlavně dužiny (bývá fialová, načervenalá, oranžová, žlutá i bílá), ale i tvarem a chutí – dužina je jemně nasládlá.
Batáty jsou velmi plodné rostliny – na jedné z nich to bývá 6 až 12 hlíz.

Sazenice jako pokojová rostlinka

Pokud bychom sázeli do půdy hlízy, ty by sice vzklíčily, ale neměly by během naší krátké vegetační sezóny dostatek času, aby vytvořily nové hlízy. Proto se většinou využívají sazenice, ty se začínají pěstovat již během zimy, aby byly na jarní sezónu připraveny (podobně jako třeba rajčata či papriky).

Sazenice si můžete zakoupit od prodejců nebo si je můžete vypěstovat i doma. Jestliže si chceme připravit vlastní, pak nejlépe z klíčků, které v teplém a vlhkém prostředí vyrůstají z hlízy. Vezmeme hlízu batátu a zpola ji ponoříme do sklenice s vodou (dolní část hlízy by se neměla dotýkat dna – pomohou nám 2 kousky zapíchnuté špejle, podobně jako u avokáda, které udrží batáty ve výši sklenice). Na teplém a světlém místě (bez přímého slunečního světla) začnou vyrůstat klíčky s listy i vlastními kořínky. (Kdybychom batátu otočili, klíčky by vyrůstaly nahoře, ale bez vlastních kořínků – tím by se doba potřebná k vypěstování sazenic prodloužila.)
Pokud klíčky dosáhnou 15 až 30 cm – jsou už připraveny k samostatnému růstu. Odlomíme je od hlízy a znovu vložíme do sklenice s vodou. Po týdnu je můžeme vysadit do květináče nebo přímo do záhonu.
K vypěstování sazenic batátů potřebujeme 90 až 100 dní, chceme-li je vysadit v druhé polovině května, pak je nutné začít s jejich pěstováním již v polovině února.

Jak na pěstování – viz Batáty 2/II