TOPINAMBURY: PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ

Místo brambor nebo spolu s nimi můžeme pěstovat také topinambury. Většina pěstitelů už o nich slyšela, málokdo je pěstuje a málokdo třeba ví, jak se připravují. Přestože jsou výživné, neobsahují škrob a dají se jednoduše pěstovat i na našich zahrádkách. Proč to tedy také nezkusit?

Slunečnice topinambur zplaňuje

Topinamburům se daří na jednom stejném „vlastním“ stanovišti. Víceletým pěstováním na rozdíl od jiných druhů zeleniny jejich produkce neklesá a ani se nesnižuje odolnost vůči chorobám a škůdcům. Je to rostlina na prostředí skutečně nenáročná. Snáší polohy vlhké i suché, a protože hlízám neškodí ani silný mráz, mohou se pěstovat i v podhorských a horských oblastech.

U nás slunečnice topinambur ráda zplaňuje hlavně v příkopech a na březích řek apod. Pak se však může stát, že se bude šířit příliš – patří mezi rostliny invazivní.

Příprava záhonu a výsadba

Potřebují dobře prohnojenou půdu (nejlépe rozloženým kompostem nebo chlévským hnojem, ale i zeleným hnojením) a pro začátek je vhodné zapravit do půdy i minerální hnojivo s obsahem dusíku (podobně jako u brambor).
Na podzim si tedy záhon zryjeme, přidáme hnojivo, čímž značně zvýšíme úrodnost. Sadbové hlízy sázíme zjara co nejdříve, do hloubky asi 15 cm. Pěstujeme je v hrůbcích jako brambory – brázdy hned po výsadbě zahrneme a navršíme hrůbky.
Jarní výsadbu využijeme v půdách těžších a vlhčích – tady by mohla sadba přes zimu hnít. Protože hlízy topinamburu snesou v půdě až mínus 30 °C (nadzemní části rostlin mrznou již při – 3 °C), můžeme je vysazovat i na podzim. Přibližně od poloviny října až do zamrznutí půdy, aby hlízy nevzešly, protože mráz by mladé výhonky zničil. Z podzimní výsadby vzejdou topinambury na jaře dřív, neboť lépe využijí zimní vláhu. Avšak podzimní výsadba se doporučuje jen v lehčích půdách a také tam, kde nehrozí poškození hlíz hraboši a hryzci.

Další péče a sklizeň

Další péče je podobná jako u brambor: udržujeme zem mírně vlhkou, povrch občas zkypříme. Topinambur vyniká vysokou konkurenční schopností vůči plevelům, takže okopávka stačí pouze na začátku vegetace a po 6 až 8 týdnech už žádnou péči nevyžadují.
Jejich vegetační doba je 4 až 6 měsíců. S první sklizní můžeme začít na podzim a v příštích letech už lze sklízet od jara po celou sezonu. Na rozdíl od brambor není třeba vyrývat kořenový bal celý, stačí, aby v zemi zůstalo jen několik hlíz, které přečkají zimu a druhým rokem se bujně rozrostou.

Úroda topinamburů bývá docela velká a hlízy nestačíme spotřebovat najednou. Proto je sklízíme, pokud možno, průběžně od konce léta a pokud není zmrzlá půda i přes zimu. Výhodou topinamburů je právě odolnost proti chladu. Protože však mají tenkou slupku, je třeba chránit je před vysycháním. Zabalené ve fólii si v chladničce zachovají svou svěžest. Případně seschlé hlízy polijeme či namočíme a tím jim vrátíme potřebný obsah vody. Hlízám ani nevadí, když při skladování zmrznou. Po pozvolném rozmrznutí se mohou jíst i sázet.