V podzimních deštivých dnech vypadá někdy naše zahrádka poněkud posmutněle. Přesto tu ale najdeme rostliny, které přinášejí barevnou jiskru a zahradu, truhlíky či nádoby i v tomto období rozzáří. A co víc – nejsou na pěstování nijak náročné.
Astry patří k podzimu
Astry (Aster) jsou oblíbené díky bohatému a také dlouhotrvajícímu kvetení – jednotlivé odrůdy rozkvétají od srpna a kvetou prakticky až do mrazů. Na pěstování jsou tyto dominantní trvalky nenáročné, hodí se do záhonů, do truhlíků i do skalek. Pokud chceme, aby nám bohatě kvetly, vysadíme je na slunečné stanoviště do dobře propustné půdy. Je třeba je dostatečně zalévat a také přihnojovat. Květy mohou být v závislosti na odrůdě bílé, růžové, fialové i červené.
Libavka a její plody
Libavka nebo také líbavka (Gaultheria) patří k vřesovcovitým rostlinám – rod obsahuje více než 170 druhů, které pocházejí z oblastí Asie i Ameriky a Oceánie. Tvoří jak nízké poléhavé keříky (s výškou do 10 cm), tak i vysoké stromy (až 2,5 m). Jejich jednoduché listy jsou stálezelené a barva květů přechází od bílé až po červenou. Ozdobné plody (bílé i červené, růžové nebo třeba fialové) jsou masité bobule s mnoha malými semeny, které zůstávají na rostlinách, i když přijde sněhová nadílka. Jsou dokonce jedlé, ale mají mdlou chuť.
Libavka potřebuje kyselou zeminu, pěstujeme ji v nádobách, nebo venku na záhoně, na skalce či ve vřesovišti.
Dlužichy zdobí zahrádku po celý rok
Dlužicha (Heuchera) dokáže zkrášlit každý kout, vypadá krásně na záhonu i v nádobě a těší nás svými listy i květy. Celkem dobře odolávají i zimě a zajímavé zbarvení jejich listů (jednobarevné i pestré, bronzové, světle zelené až citronově žluté, stříbrné či tmavě červené až černé) nás nepřestane udivovat. Je jen na nás, jaké odstíny pro naši zahradu zvolíme.
Daří se jim na polostinném stanovišti, v kyselé, vlhké ale propustné půdě. (Před příchodem mrazů je raději zakryjeme vrstvou mulče).
Nenáročný rozchodník
Dlouhověký a nenáročný rozchodník (Sedum) je sukulenta, která se uplatní v každé zahradě, Vyjímá se na skalkách, podél cest i v nádobách. Vybrat si můžeme nižší či vyšší druh, s květy bílými i nachovými. Nejlépe vynikne sesazen ve větším množství.
Daří se mu na plném slunci a jeho květy můžeme dávat do vázy.
- GAULTHERIA PROCUMBENS
- HEUCHERA
- SEDUM SIEBOLDII
Oranžové lampionky mochyně
Na podzim se oranžově až červeně vybarvují velké křehké kalichy mochyně židovské (Physalis alkekengi), říká se jí také židovská třešeň. Lampionky zůstávají na dlouhých stoncích, i když už opadaly všechny listy. Snadno se suší a využívají se v podziních i zimních dekoracích.
Mochyně je nenáročná, musíme si dát pozor, kam ji vysadíme, protože se velmi rychle rozrůstá.
Chryzantéma z východní Asie
Listopadky – chryzantémy – dušičky (Chrysanthemum) existují v mnoha odrůdách (vyšlechtěno bylo přes 7 tisíc kultivarů) a přišly k nám z Číny a Japonska, kde jsou velmi oblíbené. Kvete koncem podzimu až začátkem zimy. Jejich květy mohou být drobné i velké, jednoduché, poloplné i plné, pomponkovité, sasankovité, paprskovité … a nabízeny jsou v široké barevné škále. Barva výrazných listů bývá zelená nebo stříbrošedě plstnatá. Zahradní kultivary výrazně voní.
Chryzantémy nejlépe kvetou na přímém slunci, mají rády vlhkost a dobrou výživu.
Krásný ocún je jedovatý
Také ocún (Colchicum) je krásným symbolem podzimu – i když je jedovatý. Už během září a v říjnu úžasně oživí záhony, skalky i trávníky. Z hlízek ukrytých pod zemí vystupují jeho něžné květy (listy mu dorůstají až na jaře). Jednoduché trubkovité květy jsou většinou světlounce fialové až nachové, ale pěstovat můžeme i bílé a plnokvěté druhy – všechny jsou velmi dekorativní. Květy můžeme dát do vázy – nesmíme však zapomenout, že jedovatá bude i voda.
- PHYSALIS – MOCHYNĚ
- CHRYZNTÉMA
- OCÚN







