AROMATICKÝ BERGAMOT

Bergamot patří mezi citrusové rostliny – je to takový kříženec pomeranče a citronu. Je však značně odlišný a méně známý. Je to rostlina endemická k tropické jihovýchodní Asii. (Endemit, respektive endemicky se vyskytující organismus vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje.) Esenciální olej z bergamotu se lisuje z kůry za studena. Je velice obtížné získat dostatečné množství oleje, protože ze 100 kusů bergamotu se získá pouze 85 gramů oleje.

Bergamot je příbuzný s citronem

Bergamot (Citrus bergamia) je aromatické ovoce patřící mezi citrusy. Veliký je jako pomeranč, barvou je však podobný citronu. Byl vytvořen jako hybrid citronu citronového (Citrus medica). Genetickým výzkumem se zjistilo, že je také křížencem limetky (Citrus limetta) a citrusového stromu (Citrus aurantium) z jižního Karibiku.

Jeho původ je v Asii, ale název mu dalo italské město Bergamo v Lombardii, kde byl z této rostliny poprvé vyroben esenciální olej.

Zelené a žluté plody

Plody rostou na stálezeleném stromku nepravidelného tvaru, který může dorůst do výšky až 2,5 metrů (v závislosti na odrůdě). Podlouhlé hladké listy jsou tmavozelené a lesklé. Brzy na jaře se otevírají čistě bílé květy a okouzlují svou příjemnou vůni.
Kulaté až hruškovité plody bergamoty váží kolem 100 a 200 gramů dozrávají koncem podzimu nebo až začátkem zimy. Mají zhrublou lesklou a mírně žebrovanou slupku. Jejich barva se mění během dozrávání ze sytě zelené na citrónově žlutou.

Bergamot na pobřeží Kalábrie

Citronovník bergamotový bychom však ve volné přírodě hledali marně, a dokonce bychom ho ani nemohli vypěstovat ze semínka. Pěstitelé jej totiž musí roubovat výhonky stávajících stromů na příbuzné rostliny.

Hořké bergamoty se neužívají pro přímou konzumaci, ale jsou oceňovány především pro vysoký obsah aromatických éterických olejů. Jejich kůra obsahuje velké množství silic, díky nimž je tak silně aromatická.
Více než tři čtvrtiny světové produkce bergamotu pocházejí z jižní Itálie (region Kalábrie), ale pěstuje se také v jižní Francii, v Turecku (na marmeládu) a na Pobřeží slonoviny (pro bergamotový olej). V Itálii se bergamot pěstuje asi od poloviny 17. století – v té době byl poprvé popsán a také pojmenován. Vlhké pobřeží slunné Kalábrie je ideálním místem pro pěstování bergamotových stromů.

Dobrá nálada…a další léčivé účinky

V bergamotu se nacházejí jedinečné účinné látky. Pro jeho léčivé účinky se využívá zejména esenciální olej, jenž má světle žlutou nebo světle zelenou barvu a také bohatou sladkou ovocnou chuť.

• Má antiseptické a antispastické vlastnosti.
• V italské lidové medicíně je uznáván při léčení vysokých horeček, pomáhá při chřipce a kašli, léčí infekci ústní dutiny.
• Dříve se využíval na malárii a proti střevním parazitům.
• Používá se při běžných trávicích obtížích, zlepšuje chuť k jídlu, léčí poruchy příjmu potravy.
• Využívá se při vaginálním výtoku a infekci.
• Na Blízkém východě byl vždy vyhledáván na zlepšení mastné pleti, na vředy a akné, ekzémy, lupy….
• Skvěle působí proti lupům, zároveň však vyživuje vlasy i pokožku hlavy.
• Esenciální olej z bergamotu je široce používán také v aromaterapii.
• Má chladicí a osvěžující vlastnosti a působí primárně jako tonikum pro nervový systém – je povzbuzující, avšak ne nadměrně stimulující. Jeho vůně je povznášející a vyvážená a může být užitečná pro úzkost, stres, napětí, bolesti hlavy a deprese – a přispívá k dobré náladě.