POKOJOVÉ LÉČIVÉ ROSTLINY – 3

Léčivé rostliny, které si pěstujeme v pokoji, nám přinášejí nejen radost a potěšení. Jsou prospěšné našemu zdraví, pomohou nám například od rýmy, bolestí v krku i nachlazení. Jsou vhodné třeba na léčení ran a jemnějších poranění. A jsou hned po ruce. Podívejme se třeba na angínovník a aloi.

Okrasný angínovník

Angínovník čínský (Belamcanda – Iris chinensis) je nádherně kvetoucí okrasná trvalka, která ale současně zaručeně pomůže při bolestech v krku i při začínající angíně. Říká se jí také leopardí lilie či leopardí květ a patří do čeledi kosatcovitých.
Její šedozelené listy také připomínají kosatec a stejně nepřehlédnutelné jsou i jeho květy, které zdobí rostlinu od června do září – jsou zas podobné lilii. Mohou mít barvu červenou, oranžovou či zlatožlutou.
Pochází – jak název napovídá – z Číny, tedy z východní Asie, kde využívali jeho blahodárné účinky před mnoha dávnými lety. Účinnými látkami tu jsou především třísloviny, flavonoidy, silice, glykosidy…

Nejčastěji se využívá k léčbě angíny (odtud i její název), ale léčí i kašel, umí uvolňovat zahlenění, a poradí si dokonce i se záněty hlasivek.
U anginovníku využíváme hlavně konce mladých lístků – postačí ustřižený kousek ze špičky, který pak chvilinku (asi 30 sekund) žvýkáme (pak vyplivneme). Chuť je výrazně pálivá, ale úlevu přináší až překvapivě rychle. Tuto „žvýkací“ kúru si dopřejeme několikrát denně.
Odvar ze sušeného oddenku nám přinese úlevu při revmatických potížích nebo při zácpě i nadýmání a také působí močopudně.
Z listů angínovníku si jednoduše připravíme tinkturu ke kloktání.

Pěstování

Tato léčivka je sice mrazuvzdorná, ale ve větších mrazech by nám mohla vymrznout. Proto je vhodnější pěstovat ji  u nás jako hrnkovou rostlinu a dopřát jí letnění na terase či na zahradě. Potřebuje slunečné stanoviště a propustnou humózní půdu. Rostlinku nebo i semena si můžeme pořídit celkem snadno.

Všeobecně známá aloe

Aloe pravá (Aloe vera) pochází z horkého podnebí Afriky a Madagaskaru. Je to stálezelená sukulentní rostlina s přízemní růžicí dlouhých dužnatých listů – na okrajích řídce ostnitých. V současnosti roste zplaněná v klimaticky vhodných podmínkách a pěstuje se téměř všude po celém světě.

Jak ji pěstovat

Aloe je rostlina nenáročná – můžeme se do pěstování pustit bez obav. Vydrží dokonce i několik dní bez zálivky a nevyžaduje dokonce ani vlhký vzduch. Doma se stane okrasou mezi našimi pokojovými rostlinami – a získáme ještě něco navíc: aloe je po staletí využívána jako rostlina léčivá.
Má ráda slunce, ale můžeme ji pěstovat i ve stínu.
Vyhovuje jí sušší lehčí písčitá propustná půda (vhodná pro mnohé sukulenty) a dobrá drenáž.
Potřebuje teplo (teplota nesmí klesnout pod 4 °C) a dlouhodobý chlad zcela nesnáší.
V létě ji můžeme umístit na balkon nebo ven na zahrádku.
Zálivka jen mírná – aloe nesmíme přelívat.
Rozmnožování: Aloe vytváří odnože, které můžeme (při dosažení velikosti 10 cm) odloupnout a zasadit jako nové rostlinky.

Účinky aloe

Pro léčebné účely se využívá starší rostlina, protože z jejích větších listů se gelovitá hmota lépe získává, a je navíc ještě účinnější.
Zvyšuje pevnost tkáně, urychluje hojení a tvorbu nové pokožky.
Používá se na kožní onemocnění: na záněty různého původu, ale i na lehká poranění, odřeniny, otlaky, popáleniny, pohmožděniny a další povrchová zranění – podporuje rychlejší hojení.
Pomáhá i proti akné, ekzémům, lupénce a psoriáze.
Je účinným lokálním anestetikem: pomáhá proti svědění po hmyzím štípnutí. Dokáže postižené místo částečně znecitlivět, a ještě příjemně chladí.
Má antivirotické, antibakteriální a antimykotické účinky: brání přístupu infekce do rány.
Působí proti některým typům nádorů.
Extrakt z gelu má využití zubním lékařství (urychluje hojení po etrakci zubu, hojí afty, tlumí zánět dásní, redukuje zubní plak…