PŘÍRODNÍ HNOJIVA NA ZAHRÁDKU

Využívat přírodní hnojiva je prostě ten nejjednodušší a zároveň nejlacinější způsob, který můžeme dopřát rostlinám na naší zahrádce. Domácí hnojiva nám pomohou k bohatší úrodě, a navíc prospějí i zahradě.

Známá přírodní hnojiva

Používali je už dávno naši předkové – a s úspěchem. Proč v tom tedy nepokračovat? Co patří mezi přírodní hnojiva:

• chlévská mrva – fermentací z ní vzniká dobře známý hnůj;
• močůvka – je tekuté statkové hnojivo (zkvašená moč hospodářských zvířat), jež má vysoký obsah dusíku a draslíku;
• hnojůvka – je vlastně tekutá složka hnoje smíchaná s dešťovkou; neobsahuje žádné mikroorganismy;
• kompost – si vyrábíme sami na zahrádce – vytváří se rozkladem a fermentací rostlinných odpadů.

Skvělá doma vyrobená hnojiva

Kromě těchto přírodních hnojiv si můžeme velmi jednoduše a velmi levně připravit svá vlastní domácí hnojiva. Nebude to nijak složité, využijeme nejrůznější rostliny, které nám mohou pomoci zvýšit úrodu. Tak například:
Jícha – jednoduché domácí hnojivo Příliš nám vonět nebude, jedná se totiž o zkvašené rostliny, a proto ji raději skladujeme stranou od obytné části zahrady. Je však bezesporu nejlepším přírodním hnojivem. Nejoblíbenější surovinou jsou jistě kopřivy, ovšem jíchu můžeme připravit také například z pampelišky, kopřivy, heřmánku, routy vonné, černého bezu, vratiče, pelyňku i kapradiny, bršlice či kozlíku lékařského nebo třeba z měsíčku…

Jak na to
Na 10 litrů vody budeme potřebovat asi 1 kg čerstvých bylin, které nasekáme na kousky a vložíme do nekovové nádoby s vodou. Necháme je kvasit několik dní a občas jíchu dobře promícháme, abychom tak proces kvašení urychlili. Až se z rostlin stane tmavá kašovitá zapáchající tekutina, je jícha hotová a můžeme ji používat.
Abychom rostliny nespálili, musíme jíchu ředit vodou v poměru 1:10.

Výluh a macerát

Jednoduše si připravíme i výluh nebo macerát, které používáme hlavně jako postřik proti chorobám a škůdcům.
Výluh připravujeme z rostlin, které zalijeme vroucí vodou a necháme louhovat 30 až 90 minut. Před použitím jej také ředíme (poměr 1:5).
Macerát se připraví z rostlin zalitých studenou vodou – nechá se macerovat 12 až 24 hodin (nesmí však kvasit).

Vhodné byliny

Vhodných bylin na výrobu těchto domácích prostředků je celá řada a můžeme je mezi sebou i kombinovat.
Často je považujeme za neužitečný, překážející plevel – ale měli bychom si jich považovat (pokud nám tedy neroste v záhoncích).
Na předním místě v seznamu rostlin bude určitě kopřiva (Urtica) – ta prospívá zelenině, ovocným stromům i keřům, ale také okrasným rostlinám. Je bohatá na minerální látky (dusík, železo, vápník, křemík…). Kopřivová jícha se používá hlavně v době intenzivního růstu zeleniny – (tu totiž dokáže nejen chránit před chorobami, ale také ji posiluje).
Neředěný macerát z kopřivy můžeme použít jako postřik na mšice.
Ke kopřivě můžeme přidat i jiný „plevel“ – například léčivý kostival (Symphytum officinale).

Také naši „starou známou“ pampelišku či smetanku lékařskou (Taraxacum officinale) vnímáme především jako obtížný plevel a nelíbí se nám ani v trávníku. Roste všude kolem, tak ji využijme ve prospěch naší zahrádky. Výluh z pampelišek je vhodný jako hnojivo na plodovou zeleninu, prospívá i ovocným stromům – podpoříme tak kvalitu plodů. Vynikající výsledky má ve směsi s kopřivovým (v poměru 1:1).