KDYŽ NÁS TRÁPÍ OCTOMILKY

Letní počasí, přezrálé ovoce… a doma už nám poletují malé žluté mušky. S oblibou si sednou nejen na ovoce, ale i na sklenice s nejrůznějšími nápoji, poletují i kolem květináčů s pokojovými rostlinami. Nenadělají příliš škody, dokonce ani neštípou, ale během několika dní jich máme doma celý houf. Pak se ptáme: jak se jich zbavit…

Stará známá – octomilka

Octomilka obecná (Drosophila melanogaster) je malý dvoukřídlý hmyz patřící do rodu octomilka (ten zahrnuje na 1 500 druhů). Mušce se také říká drozofila, octomilka ovocná, vinná či banánová – tím můžeme získat představu, na kterém ovoci (přezrálém či hnijícím) se vyskytuje.
Odborné pojmenování Drosophila znamená „milující rosu“. Jedná se o malý (asi 2 až 4 mm) hmyz zbarvený od světle žluté k červenohnědé až po černou. Mušky mají výrazné červené oči a na křídlech často zřetelný vzor. Žijí 2 až 9 týdnů. Jsou extrémně závislé na teplotě – v chladnějších podmínkách nemůže přežít.

Zajímavosti

Zajímavé je, že naše „stará známá“ octomilka se velmi hojně využívá v laboratorních genetických výzkumech. I když se to nezdá máme s ní hodně podobného.
Člověk má například asi 24 tisíc genů a malá octomilka jich má až 15 tisíc. Díky jejich rychlému rozmnožování a krátké délce života se právě může snadno studovat jejich genetická evoluce. Droboučká octomilka obecná tak pomohla odhalit princip fungování genů a pravidla dědičnosti.
Na octomilkách probíhají například výzkumy Alzheimerovy choroby.
Octomilky mohou také dostat cukrovku – nabízí se tedy další možnost zkoumání. Je dokonce možné měřit jim hladinu inzulinu v krvi.
I když se to nezdá – octomilky mají výkonný mozek, který má 100 tisíc neuronů určujících chování, spánek, učení, paměť, krmení, navigace… Nervová soustava reaguje na léčiva – takže se mušky využívají i při výzkumu léků.
Octomilky občas popíjejí alkohol, aby si navodili příjemné pocity. Samečci prý jej podobně jako lidé pijí více, pokud nemají úspěch u samičky.

Octomilky se rychle rozmnožují – samička může (při ideální teplotě, tj. asi 25 °C) denně naklást 30 až 50 vajíček, z nich se za pouhé 2 dny vylíhnou larvy. Jejich životní cyklus (od vajíčka až po dospělce) může trvat jen týden. Což znamená, že 1 pár octomilek vyprodukuje za týden několik set nových (množí se tedy mnohem rychleji než hlodavci).

Nezvaná návštěva v domácnostech

Doma se nám tyto malé mušky usadí už s příchodem letního počasí. Trápí nás hlavně poletováním kolem ovoce. A i když jsou v genetickém výzkumu důležité, v kuchyni je určit mít nechceme. Kromě ovoce klidné sedají i na odpady, mohou přenášet plísně, bakterie…

Jak se jich tedy zbavit
Protože octomilky láká nejrůznější ovoce, zelenina, nápoje i zbytky jídla – musíme je z jejich dosahu odstranit. Potraviny uklízíme do chladničky nebo je uchováváme v sáčku či v uzavíratelné krabičce. Pozor si dáme i na odpad u kuchyňského dřezu (často jej čistíme) a na odpadkový koš (zbytky do něj vhazujeme dobře zabalené, každý den jej vynášíme a vymýváme).
Dobrým pomocníkem se u velkého houfu octomilek může stát vysavač.

A když to nezabere…

V drogerii, na internetu nebo ve specializovaných obchodech si koupíme lapače nebo pasti na octomilky. Ty jsou vybavené speciálním roztokem sloužícím jako návnada – malá muška neodolá, zamíří do lapače a zpátky už nemůže. Náplně nejsou toxické, takže je můžeme použít i v blízkosti potravin.
Je také možné použít sprej proti hmyzu (pozor, abychom nezasáhli jídlo, plochy pak pečlivě omyjeme a místnost vyvětráme).

A samozřejmě i na octomilky měly radu naše babičky. Nejoblíbenější byla past jako mistička nebo sklenice s lákadlem (trochu octa, džusu, vína, kousek ovoce, sirup…), kterou pevně překryjeme potravinovou folií. Pak několikrát propíchneme párátkem a nádobku postavíme tam, kde e octomilky slétají.
Návnada je přiláká dovnitř, ale ven už se nedostanou.